Читать онлайн книгу "Osud Draků"

Osud DrakЕЇ
Morgan Rice


ДЊarodД›jЕЇv Prsten #3
ČARODĚJŮV PRSTEN má všechny rysy potřebné pro jasný úspěch: hlavní i vedlejší příběh, záhadná atmosféra, stateční rytíři a rozkvétající vztahy, které zacelují rány na zlomených srdcích, a dále také podvod či zrada. Slibuje dlouhé hodiny zábavy a jistě uspokojí všechny věkové kategorie. Dílo najde své místo v knihovnách u všech příznivců fantasy literatury. --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos OSUD DRAKŮ (Čarodějův prsten – kniha třetí) nás zavede ještě hlouběji na Thorovu dobrodružnou cestu napříč Dračím mořem, na Mlžný ostrov obývaný draky, při které se Thor stává válečníkem. Nehostinné místo, které může být domovem jenom pro ty nejzkušenější ze všech. Thorovy schopnosti se postupně s jeho tréninkem zlepšují a prohlubují. Přátelství s kamarády z Legie také, poté co spolu prožívají dobrodružství, jaká si dříve ani nedokázali představit. Když se potom setkají s příšerami, o kterých nesnili ani v nejdivočejších snech, Stovka se brzy mění z tréninkové výpravy na boj o holé přežití. Ne všem se to nakonec podaří. Thor se v průběhu výpravy díky svým mystickým schopnostem setkává s Argonem, který jej nepřestává povzbuzovat, aby usilovněji hledal odpovědi na otázky kým je, kdo je jeho matka a co je zdrojem jeho síly. A také jaký je vlastně jeho osud. Zpátky v Prstenu se věci mezitím rychle zhoršují. Poté, co je Kendrick uvězněn, se Gwendolyn rozhoduje bojovat za jeho osvobození a zároveň i svržení bratra Garetha, čímž hodlá zachránit osud království. Spolu s bratrem Godfreyem pokračuje v hledání stop po otcově vrahovi, během čehož se oba sourozenci stanou mnohem bližšími než dříve. Gwendolyn se však dostane v hledání už příliš hluboko a najednou se sama nachází v ohrožení, které nemusí zvládnout. Gareth se pokusí pozvednout Meč Osudu a porozumět, co to znamená být králem. Namísto toho je ale čím dál opilejší touhou po moci. Jeho vláda je krutá, nemilosrdná a on sám se stává paranoidním. Smyčka kolem královraha se začíná utahovat a McCloudové zároveň útočí čímdál hlouběji na jeho území. Králův Dvůr se tak dostává do extrémně prekérní situace. Gwendolyn touží po Thorově návratu, aby mohli být spolu a jejich láska mohla konečně plně rozkvést. Kvůli mocným silám, které se jim však staví do cesty, je čím dál větším otazníkem, zda k tomu vůbec někdy bude moci dojít. Přežije Thor Stovku? Padne nakonec Králův Dvůr do rukou nepřátel? Bude MacGilův vrah odhalen? Setká se nakonec Gwendolyn s Thorem? A zjistí Thor konečně tajemství svého osudu? OSUD DRAKŮ je epický příběh o přátelství a lásce, rivalitě a spolupráci, o rytířích a dracích, intrikách a politických machinacích, o dospívání, o zlomených srdcích, o podvodu, ambicích a zradě. To vše je zasazeno do důkladně promyšleného fiktivního fantasy světa. Je to příběh o cti a odvaze, o osudu a předurčení, a také o magii. Je to fantasy, které nás přivede do světa, na který už potom nikdy nezapomeneme, a které osloví čtenáře obou pohlaví a každého věku. Knihy číslo 4 až 17 jsou rovněž dostupné! Kniha mě od počátku zaujala a už nepustila…Příběh je úžasným dobrodružstvím, které rychle plyne a je plné akce od samého počátku. V celé knize není jediné nudné místo. --Paranormal Romance Guild. Nabité akcí, romantikou, dobrodružstvím a napětím. Sáhněte po této knize a zamilujte se do ní znovu a znovu. --vampirebooksite. com







OSUD DRAKЕ®



(SГЃGA ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN – KNIHA TЕ?ETГЌ)



Morgan Rice


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato sГЎga bestsellerem ДЌГ­ЕЎlo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ДЌГ­slo jedna takГ© jejГ­ dalЕЎГ­ sГЎgy, jako jsou: sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ prozatГ­m 11 knih; sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, postapokalyptickГЅ thriller, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com , kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma aplikace, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



„ДЊtivГЎ fantasy, kterГЎ spЕ™ГЎdГЎ mysteriГіznГ­ elementy s intrikami a tvoЕ™Г­ tak jedineДЌnГЅ pЕ™Г­bД›h. Cesta hrdiny je o zГ­skГЎvГЎnГ­ odvahy a uvД›domД›nГ­ si smyslu Еѕivota, kterГЅ vede k rЕЇstu, dospД›losti a dokonalosti….Pro vЕЎechny, kdo hledajГ­ napГ­navГЎ fantasy dobrodruЕѕstvГ­, hrdiny a akДЌnД› pojatГЅ sled udГЎlostГ­, kterГЅ Еѕene Thora po cestД›, na nГ­Еѕ se z malГ©ho dД›tskГ©ho snГ­lka postupnД› stГЎvГЎ mladГЅm muЕѕem, jenЕѕ neohroЕѕenД› ДЌelГ­ nebezpeДЌГ­, i kdyЕѕ jsou vyhlГ­dky na pЕ™eЕѕitГ­ bГ­dné….A to je pouhГЅ zaДЌГЎtek epickГ© sГЎgy pro mladГ© ДЌtenГЎЕ™e.“

--Midwest Book Review (D. Donovan, kritik)



“ČARODĚJŮV PRSTEN má všechny rysy potřebné pro jasný úspěch: hlavní i vedlejší příběh, záhadná atmosféra, stateční rytíři a rozkvétající vztahy, které zacelují rány na zlomených srdcích, a dále také podvod či zrada. Slibuje dlouhé hodiny zábavy a jistě uspokojí všechny věkové kategorie. Dílo najde své místo v knihovnách u všech příznivců fantasy literatury.“

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos



„ZГЎbavnГЎ epickГЎ fantasy od RiceovГ© (ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN) nese vЕЎechny klasickГ© rysy ЕѕГЎnru – silnГЅ pЕ™Г­bД›h, kterГЅ je silnД› inspirovГЎn stЕ™edovД›kГЅm Skotskem a jeho historiГ­, a takГ© dobrГЅ smysl pro popis dvornГ­ch intrik.“

—Kirkus Reviews



“ZboЕѕЕ€uji zpЕЇsob jakГЅm RiceovГЎ vytvoЕ™ila postavu Thora a svД›ta, kterГЅ jej obklopuje. Krajina i bytosti, kterГ© ji obГЅvajГ­, jsou velmi zdaЕ™ile popsГЎny…PЕ™Г­bД›h je poutavГЅ. KrГЎtkГЅ, ale sladký….PoДЌet vedlejЕЎГ­ch postav je citlivД› nastaven, takЕѕe se ДЌtenГЎЕ™ nemЕЇЕѕe ve vyprГЎvД›nГ­ „ztratit“. NechybГ­ dobrodruЕѕstvГ­ ani momenty plnГ© hrЕЇzy, kterГЎ vЕЎak nepЕ™ekraДЌuje hranice ЕѕГЎnru. Kniha je vГЅbornГЎ zejmГ©na pro nГЎctiletГ© ДЌtenГЎЕ™e… V tГ©to knize mЕЇЕѕeme rozhodnД› spatЕ™it poДЌГЎtky nД›ДЌeho pozoruhodnГ©ho…“

--San Francisco Book Review



„V tГ©to akcГ­ nabitГ© prvnГ­ knize epickГ© fantasy sГ©rie ДЊarodД›jЕЇv prsten (kterГЎ mГЎ momentГЎlnД› jiЕѕ 14 svazkЕЇ), RiceovГЎ pЕ™edstavuje ДЌtenГЎЕ™ЕЇm ДЌtrnГЎctiletГ©ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jehoЕѕ sen je stГЎt se vojГЎkem StЕ™Г­brnГЅch, elitnГ­ jednotky rytГ­Е™ЕЇ, kterГЎ slouЕѕГ­ krГЎli….VypravД›ДЌskГЅ styl RiceovГ© je bohatГЅ a pЕ™Г­bД›h poutavГЅ.“

--Publishers Weekly



„CESTA HRDINY je jednodechovГЎ a snadnГЎ ДЌetba. Konce jednotlivГЅch kapitol vГЎs doslova nutГ­ zjistit, co se stane v kapitole nГЎsledujГ­cГ­ a knihu je proto tД›ЕѕkГ© odloЕѕit. V knize nalezneme nД›kolik mГЎlo pЕ™eklepЕЇ, pЕ™iДЌemЕѕ nД›kterГЎ jmГ©na jsou zamД›nД›nГЎ, avЕЎak ani jedno nekazГ­ celkovГЅ dojem z pЕ™Г­bД›hu. Na konci pЕ™Г­bД›hu jsem mД›l pocit, Еѕe musГ­m mГ­t okamЕѕitД› v rukou jeho dalЕЎГ­ ДЌГЎst a nakonec to bylo pЕ™esnД› to, co jsem takГ© udД›lal. VЕЎech devД›t dГ­lЕЇ ДЊarodД›jova prstenu lze v souДЌasnosti zakoupit v Kindle store, pЕ™iДЌemЕѕ Cesta hrdiny je ke staЕѕenГ­ zdarma, aby si ДЌtenГЎЕ™i mohli vyzkouЕЎet o ДЌem sГ©rie bude! Pokud se poohlГ­ЕѕГ­te po rychlГ© a zГЎbavnГ© ДЌetbД› na dovolenou, tato kniha splnГ­ vaЕЎe pЕ™ГЎnГ­ krГЎsnД›.“

--FantasyOnline.net


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENA (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Copyright В© 2014 Morgan Rice



VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.



Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.



Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.



Jacket image Copyright Photosani, v licenci Shutterstock.com.


OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#u6097e78f-0f25-5553-a70f-ab03caee6a97)

KAPITOLA DRUHГЃ (#ue8bfedc5-f1c0-5a61-ac9f-cf7637c29e13)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u5c8ebb00-417f-54c1-ac79-2f740a6eead2)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#u26781d94-1c98-543c-9a64-647a20033e4c)

KAPITOLA PГЃTГЃ (#u84964638-8b39-5652-a3b7-4292ae85d3b3)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#u14373fb4-a792-58f0-b121-af3fa41592ec)

KAPITOLA SEDMГЃ (#u9bb1fe79-635f-5e31-9dcc-9a7245981480)

KAPITOLA OSMГЃ (#u2570891d-b88a-5366-8e92-427fd24e2f7b)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#u883396eb-37b8-514d-8bb6-220cad6a6b6d)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)


“Nevcházej mezi draka a jeho hněv.”

—William Shakespeare

KrГЎl Lear



(pЕ™eklad F.L. ДЊelakovskГЅ)




KAPITOLA PRVNГЌ


KrГЎl McCloud se Е™Г­til na svГ©m koni ze svahu smД›rem k tГ© ДЌГЎsti VysoДЌiny, kterГЎ uЕѕ leЕѕela na MacGilskГ© polovinД› Prstenu. NГЎsledovaly jej stovky muЕѕЕЇ. Musel vynaloЕѕit veЕЎkerГ© svГ© sГ­ly a jezdeckГ© umД›nГ­, aby se v tom krkolomnГ©m cvalu udrЕѕel v sedle. SГЎhl za sebe, vytГЎhl biДЌ a s rozmachem nД›kolikrГЎt silnД› ЕЎvihnul konД›. Ne Еѕe by zvГ­Е™e potЕ™ebovalo v tak pЕ™Г­krГ©m svahu jeЕЎtД› pobГ­zet. On si vЕЎak pЕЇsobenГ­ bolesti zvГ­Е™atЕЇm uЕѕГ­val.

McCloudovi se téměř začaly sbíhat sliny, když viděl, co všechno leželo před ním. Idylicky působící MacGilská vesnice, její muži venku na polích a neozbrojení, jejich ženy u domků věšely prádlo na šňůry a v horkém letním dni byly oblečené jenom v tom skutečně nejnutnějším. Dveře domků byly otevřené, slepice se volně potulovaly kolem a v kotlích se nad ohništi už připravovala večeře. Pomyslel si, jak velké škody je tímhle MacGilům schopen napáchat, jakou kořist tu může získat, a všechny ty ženy, jichž se bude moci zmocnit – a jeho úsměv se rozšířil. Na jazyku už téměř cítil krev, kterou se chystal prolít.

PokraДЌovali v jГ­zdД›, kopyta jejich konГ­ hЕ™mД›la jako pЕ™ichГЎzejГ­cГ­ bouЕ™e, pЕ™ipraveni rozlГ­t se jako pЕ™Г­livovГЎ vlna po ГєdolГ­, kdyЕѕ tu si jich koneДЌnД› nД›kdo vЕЎimnul. VesnickГЅ strГЎЕѕnГЅ. ЕЅalostnГЎ nГЎhraЕѕka vojГЎka, nГЎctiletГЅ chlapec s kopГ­m, kterГЅ stГЎl na strГЎЕѕi a prГЎvД› otoДЌil hlavu smД›rem k nim, kdyЕѕ zaslechl dusot kopyt. McCloud zahlГ©dl bД›lma jeho oДЌГ­ a ДЌetl v nich paniku, kterГЎ chlapce zachvГЎtila. V tГ©hle ospalГ© osadД› se ten vojГЎДЌek pravdД›podobnД› nikdy nedostal do opravdovГ© ЕЎarvГЎtky. Byl oДЌividnД› ЕѕalostnД› nepЕ™ipraven.

McCloud neplГЅtval ДЌasem: pЕ™ГЎl si prvnГ­ krev prolГ­t sГЎm, tak jako to dД›lГЎval v kaЕѕdГ© bitvД›. Jeho muЕѕi o nД›m vД›dД›li dost na to, aby mu to dopЕ™ГЎli.

PЕ™etГЎhl konД› znovu tak silnД› aЕѕ zarЕѕГЎl, jeЕЎtД› pЕ™idal do kroku a dostal se daleko pЕ™ed ostatnГ­. KrГЎl pozvedl kopГ­, kterГ© se v jeho rodu pЕ™edГЎvalo po generace, byla to tД›ЕѕkГЎ ЕѕeleznГЎ zbraЕ€, a vrhnul na cГ­l.

Jeho muЕЎka byla jako vЕѕdycky pЕ™esnГЎ. Chlapec se jeЕЎtД› ani nestaДЌil celГЅ otoДЌit, kdyЕѕ uЕѕ se kopГ­ zakouslo do jeho zad, proЕЎlo tД›lem na druhou stranu a silou svГ© vГЎhy jej pЕ™iЕЎpendlilo k nedalekГ©mu stromu. Ze strГЎЕѕcovГЅch zad se vyhrnula krev a bylo jГ­ dost na to, aby byl McCloud spokojenГЅ.

RadostnД› vykЕ™ikl a spolu s ostatnГ­mi pokraДЌoval napЕ™Г­ДЌ bohatГЅmi pozemky MacGilЕЇ, poli plnГЅmi obilГ­, jehoЕѕ zlatГЎ stГ©bla se vlnila ve vД›tru, smД›rem k vesnickГ© brГЎnД›. Skoro by se dalo Е™Г­ct, Еѕe byl aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ krГЎsnГЅ den, pЕ™Г­liЕЎ krГЎsnГЅ obrГЎzek vesnickГ© krajiny, na to, jakou zkГЎzu se tu prГЎvД› chystali rozpoutat.

PЕ™iharcovali k nechrГЎnД›nГ© brГЎnД› a jako pЕ™Г­val proudili dovnitЕ™. Tahle vesnice, umГ­stД›nГЎ tak blГ­zko spornГ© hranice na VysoДЌinД›, si o nД›co podobnГ©ho sama Е™Г­kala. Dostanou, o co si koledujГ­, pomyslel si McCloud s despektem, kdyЕѕ jedinou ranou svГ© sekery pЕ™erazil kЕЇl, na kterГ©m byla pЕ™ipevnД›nГЎ cedule, oznamujГ­cГ­ jmГ©no osady. Brzy ji sГЎm dГЎ jinГ©.

Jakmile se jeho muЕѕi rozlili po vesnici, zaДЌal se odevЕЎad ozГЅvat vydД›ЕЎenГЅ kЕ™ik Еѕen, dД›tГ­, starГЅch muЕѕЕЇ a vЕЎech dalЕЎГ­ch, kteЕ™Г­ byli na tomto prokletГ©m mГ­stД› zrovna doma. Byla tu asi tak stovka neЕЎЕҐastnГЅch duЕЎГ­, kterГ© se McCloud chystal pЕ™imД›t zaplatit jenom za to, Еѕe nepatЕ™ili k jeho klanu.

Zvedl svou sekyru nad hlavu a sledoval Еѕenu, kterГЎ zГЎdy k nД›mu utГ­kala pryДЌ a snaЕѕila se spasit holГЅ Еѕivot tГ­m, Еѕe se schovГЎ ve svГ©m domД›. To se jГ­ nemД›lo podaЕ™it.

McCloudova sekyra ji trefila doprostЕ™ed lГЅtka, pЕ™esnД› jak to zamГЅЕЎlel, a ona se s vГЅkЕ™ikem zhroutila k zemi. NechtД›l ji zabГ­t. StaДЌilo ji jenom zmrzaДЌit. KoneckoncЕЇ, hodilo se mu udrЕѕet ji naЕѕivu, aby si s nГ­ mohl pozdД›ji uЕѕГ­t. Vybral si ji schvГЎlnД›: Еѕena mД›la dlouhГ©, rozpuЕЎtД›nГ© blond vlasy, ГєzkГ© boky a stД›ЕѕГ­ vypadala starЕЎГ­ neЕѕ osmnГЎctiletГЎ. Ta bude jeho. Zabije jГ­ nejspГ­ЕЎe aЕѕ potГ©, co s nГ­ bude hotov. Anebo moЕѕnГЎ ne. TЕ™eba si ji ponechГЎ jako otrokyni.

ZaЕ™val radostГ­, dojel k nГ­ a seskoДЌil ze sedla, i kdyЕѕ byl jeho kЕЇЕ€ stГЎle jeЕЎtД› uprostЕ™ed kroku. PЕ™istГЎl rovnou na nГ­ a pЕ™iЕЎpendlil ji k zemi. ObrГЎtil ji na zГЎda a divoce se rozesmГЎl v zГЎchvatu radosti, Еѕe se jeho taЕѕenГ­ koneДЌnД› daЕ™Г­.

ЕЅivot zase jednou chutnal sladce.




KAPITOLA DRUHГЃ


Kendrick stГЎl v oku hurikГЎnu, uprostЕ™ed RytГ­Е™skГ© sГ­nД›, spolu s desГ­tkami bratrЕЇ, kteЕ™Г­ byli vЕЎichni zkuЕЎenГЅmi ДЌleny bratrstva StЕ™Г­brnГЅch, a klidnД› se dГ­val na Darloca, velitele krГЎlovskГ© strГЎЕѕe, kterГЅ byl vyslГЎn na velmi neЕЎЕҐastnou vГЅpravu. Co si Darloc asi tak myslel? To vГЎЕѕnД› poДЌГ­tal, Еѕe mЕЇЕѕe nakrГЎДЌet do RytГ­Е™skГ© sГ­nД› s deseti muЕѕi a zatknout Kendricka, nejoblГ­benД›jЕЎГ­ho ДЌlena krГЎlovskГ© rodiny? PЕ™Г­mo pЕ™ed oДЌima jeho Е™ГЎdovГЅch bratЕ™Г­? To si vГЎЕѕnД› myslel, Еѕe se ostatnГ­ budou jenom dГ­vat a nechajГ­ ho jeho Гєkol provГ©st?

StraЕЎlivД› podcenil loajalitu, kterou StЕ™Г­brnГ­ ke Kendrickovi chovali. I kdyby Darloc pЕ™iЕЎel s oprГЎvnД›nГЅmi dЕЇvody k zatДЌenГ­, a tyto ani nГЎhodou oprГЎvnД›nГ© nebyly, tak by Kendrick stejnД› velmi pochyboval, Еѕe by jeho bratЕ™i dopustili, aby byl odvleДЌen pryДЌ. Byli mu oddГЎni na Еѕivot a na smrt. TakovГ© bylo ostatnД› krГ©do StЕ™Г­brnГЅch. On sГЎm by reagoval ГєplnД› stejnД›, kdyby se kterГЅkoliv z jeho bratЕ™Г­ ocitl v podobnГ© situaci. VЕЎichni spoleДЌnД› spolu dlouhГЎ lГ©ta trГ©novali a takГ© bok po boku bojovali v mnoha bitvГЎch, kde Еѕivot jednoho zГЎvisel na pomoci druhГЅch.

Kendrick cГ­til napД›tГ­, kterГ© viselo v tД›ЕѕkГ©m tichu mГ­stnosti. StЕ™Г­brnГ­ obklГ­ДЌili s tasenГЅmi meДЌi desГ­tku strГЎЕѕnГЅch, kteЕ™Г­ se otГЎДЌeli do vЕЎech smД›rЕЇ a pЕЇsobili nГЎhle mnohem mГ©nД› sebevД›domД› neЕѕ pЕ™edtГ­m. Bylo jim jasnГ©, Еѕe jestli kterГЅkoliv z nich sГЎhne po meДЌi, tak budou bД›hem chvГ­le zmasakrovГЎni. NaЕЎtД›stГ­ to nikdo neudД›lal. VЕЎichni stГЎli a ДЌekali na rozhodnutГ­ velitele Darloca.

Ten nervГіznД› polknul. Bylo mu jasnГ©, Еѕe nemГЎ ЕѕГЎdnГ© nadД›je.

„ZdГЎ se, Еѕe sis na to s sebou nevzal dost muЕѕЕЇ,“ Е™ekl mu Kendrick klidnД› a s ГєsmД›vem. „Deset strГЎЕѕnГЅch proti stovce StЕ™Г­brnГЅch. NemГЎЕЎ sebemenЕЎГ­ nadД›ji.“

Darlocova tvГЎЕ™ byla bledГЎ jako smrt. OdkaЕЎlal si.

„MЕЇj pane, my vЕЎichni slouЕѕГ­me tomuto krГЎlovstvГ­. NepЕ™eji si s tebou bojovat. MГЎЕЎ pravdu, toto je boj, kterГЅ nemЕЇЕѕeme vyhrГЎt. PoruДЌГ­ЕЎ-li nГЎm teДЏ, opustГ­me tuto mГ­stnost a vrГЎtГ­me se ke krГЎli. Ale ty sГЎm dobЕ™e vГ­ЕЎ, Еѕe Gareth potГ© poЕЎle vГ­ce muЕѕЕЇ. JinГЅch muЕѕЕЇ. A jistД› si i dobЕ™e uvД›domujeЕЎ, kam to nakonec povede. MЕЇЕѕeЕЎ je vЕЎechny pozabГ­jet, ale chceЕЎ opravdu mГ­t na rukou krev vlastnГ­ch bratЕ™Г­? Opravdu si pЕ™ejeЕЎ rozpoutat obДЌanskou vГЎlku? Tvoji muЕѕi pro tebe kdykoliv nasadГ­ holГ© Еѕivoty a takГ© jakГ©koliv Еѕivoty vezmou. Je to pro nД› ale spravedlivГ©?“

Kendrick se na nД›j dГ­val a pЕ™emГЅЕЎlel o tД›ch slovech. Darloc mД›l pravdu. SkuteДЌnД› si nepЕ™ГЎl, aby kterГЅkoliv z rytГ­Е™ЕЇ byl zranД›n jenom kvЕЇli nД›mu. Naopak, mД›l pocit, Еѕe by je mД›l uchrГЎnit jakГ©hokoliv krveprolitГ­, aЕҐ uЕѕ to pro nД›j samotnГ©ho znamenalo cokoliv. A jakkoliv ЕЎpatnГЅ jeho bratr Gareth byl jako ДЌlovД›k, jakkoliv nevhodnГЅ byl jako vlГЎdce, Kendrick si nepЕ™ГЎl zaДЌГ­t obДЌanskou vГЎlku. AlespoЕ€ ne za sebe. Byly zde jinГ© cesty. PЕ™Г­mГ© stЕ™etnutГ­ nebylo, jak jej Еѕivot nauДЌil, vЕѕdy tГ­m nejlepЕЎГ­m Е™eЕЎenГ­m.

NatГЎhl ruku, poloЕѕil ji na ДЌepel meДЌe svГ©ho pЕ™Г­tele Atmeho a pomalu zatlaДЌil, aby ji sklonil k zemi. Potom se podГ­val na vЕЎechny StЕ™Г­brnГ©. Byl dojat, Еѕe se za nД›j vЕЎichni bez vГЎhГЎnГ­ postavili.

„Moji drazГ­ bratЕ™i,“ oznГЎmil. „Jsem poctД›n vaЕЎГ­ pomocГ­ a ujiЕЎЕҐuji vГЎs, Еѕe nepЕ™iЕЎla vniveДЌ. VЕЎichni mД› znГЎte a dobЕ™e vГ­te, Еѕe nemГЎm se smrtГ­ mГ©ho otce a naЕЎeho krГЎle nic spoleДЌnГ©ho. A jakmile dopadnu jeho vraha, kterГ©ho jsem uЕѕ odhalil na zГЎkladД› tohoto obvinД›nГ­, jeЕѕ jsme pЕ™ed chvГ­lГ­ slyЕЎeli, pЕ™Г­sahГЎm vГЎm, Еѕe budu prvnГ­, kdo vyplnГ­ tuto spravedlivou pomstu. PrГЎvД› jsem byl faleЕЎnД› obvinД›n. Nechci se vЕЎak stГЎt jiskrou, kterГЎ by zaЕѕehla obДЌanskou vГЎlku. Tak prosГ­m skloЕ€te svГ© zbranД›. NechГЎm je, aby mД› bez odporu odvedli, protoЕѕe ЕѕГЎdnГ­ z naЕЎich muЕѕЕЇ by nemД›li bojovat jeden proti druhГ©mu. Pokud v tomto krГЎlovstvГ­ existuje spravedlnost, potom se musГ­ pravda ukГЎzat i v tomto pЕ™Г­padД›. A hned jak se tak stane, se k vГЎm zase vrГЎtГ­m.“

Stříbrní pomalu a neochotně sklopili meče, načež se Kendrick otočil zpět k Darlocovi. Nechal se obestoupit strážnými a spolu s velitelem potom vykročili ke dveřím. Kendrick kráčel hrdě a vzpřímeně uprostřed skupiny. Darloc se ani nepokoušel jej spoutat – možná to bylo z respektu, nebo také ze strachu, že by tím znovu popudil ostatní rytíře, anebo jednoduše proto, že ani on sám nevěřil, že by Kendrick mohl být vinen. Kendrick sám sebe odváděl do své nové vězeňské cely. Byl však odhodlán nedat svou kůži jen tak snadno. Nějakým způsobem se mu podaří očistit se a dostat se z kobek opět na svobodu. Potom najde a zabije vraha svého otce. I kdyby to skutečně byl přímo jeho vlastní bratr.




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Gwendolyn s Godfreym stáli ve sklepeních hradu a upřeně se dívali na Steffena, který se nervózně ošíval a neustále si mnul ruce. Byla to zvláštní figurka – ne jenom z důvodu, že se narodil s křivou páteří a na zádech měl velký hrb, ale také proto, že z něj neustále vyzařovala podivně nervózní energie. Jeho oči nikdy nepřestávaly těkat sem a tam, a ruce se bez přestání třely jedna o druhou, jako by tím už dával všem najevo, že je vinen. Stál na místě, lehce se třásl, neustále přešlapoval z jedné nohy na druhou a cosi si pro sebe mumlal hlubokým hlasem. Všechny ty roky tady dole v místnosti s odpadem, uvědomila si Gwen, z něj musely udělat tu podivnou bytost, kterou je teď.

NapjatД› ДЌekala kdy koneДЌnД› zaДЌne mluvit a vnese vГ­ce svД›tla na pЕ™Г­pad vraЕѕdy jejГ­ho otce. JenЕѕe vteЕ™iny se mД›nily v minuty a kromД› toho, Еѕe na ДЌele neustГЎle pЕ™eЕЎlapujГ­cГ­ho Steffena vyrazily velkГ© krЕЇpД›je potu, se nic jinГ©ho nestalo. JedinГ©, co vyplЕ€ovalo mГ­stnost, bylo tД›ЕѕkГ© nervГіznГ­ ticho, jenom lehce pЕ™eruЕЎovanГ© SteffenovГЅm mumlГЎnГ­m.

Gwen se v tom vlhkГ©m sklepenГ­, zahЕ™Г­vanГ©m plameny ohЕ€ЕЇ, na kterГЅch se pЕ™ipravovaly potraviny pro kuchyЕ€, uЕѕ potila takГ©. Venku navГ­c zaДЌГ­nal dalЕЎГ­ letnГ­ den. PЕ™ГЎla si tu skonДЌit, odejГ­t z tД›ch mГ­stnostГ­ a uЕѕ se sem nikdy nevrГЎtit. ZkoumavД› se dГ­vala na Steffena, ve snaze rozЕЎifrovat vГЅraz jeho tvГЎЕ™e a pЕ™ijГ­t na to, co se mu prГЎvД› honilo v hlavД›. SlГ­bil jim, Еѕe jim nД›co povГ­, ale potom se najednou odmlДЌel. Jakoby si to zase rozmyslel. OДЌividnД› mД›l strach a takГ© nД›co skrГЅval.

KoneДЌnД› si Steffen odkaЕЎlal.

„PЕ™iznГЎvГЎm, Еѕe nД›co spadlo dolЕЇ odpadnГ­ jГЎmou,“ zaДЌal, aniЕѕ by se komukoliv z nich podГ­val do oДЌГ­. NamГ­sto toho upЕ™enД› zГ­ral do zemД›.

„Ale nejsem si jistГЅ, co to bylo. Byl to nД›jakГЅ kov. Vynesli jsme potom sud se splaЕЎky a jГЎ slyЕЎel jak nД›co ЕЎplouchlo do Е™eky. NД›co jinГ©ho neЕѕ obvykle. TakЕѕe,“ dodal a znovu si nД›kolikrГЎt odkaЕЎlal, nepЕ™estГЎvaje si mnout dlanД›, „takЕѕe vidГ­te, Еѕe cokoliv to bylo, uЕѕ je to pryДЌ v Е™ece.“

„Jsi si jistГЅ?“ zeptal se dЕЇraznД› Godfrey.

Steffen energicky zakГЅval hlavou.

Gwen s Godfreym si vymД›nili pohledy.

„ZahlГ©dl jsi aspoЕ€ co to bylo?“ pokraДЌoval Godfrey.

Steffen zakroutil hlavou.

„Ale zmiЕ€oval ses pЕ™ece o noЕѕi. Jak jsi mohl vД›dД›t, Еѕe to byl nЕЇЕѕ, kdyЕѕ jsi ho nevidД›l?“ zeptala se Gwen. Byla si jistГЎ, Еѕe jim Steffen lЕѕe, jenom zatГ­m nevД›dД›la proДЌ.

Steffen si znovu odkaЕЎlal.

„Е?ekl jsem to, protoЕѕe jsem si myslel, Еѕe to byl nЕЇЕѕ,“ znД›la odpovД›ДЏ. „Bylo to malГ© a kovovГ©. Co jinГ©ho by to mohlo bГЅt?“

„To jsi se nepokusil zjistit, co je na dnД› sudu?“ zeptal se Godfrey. „PotГ©, co jste ho vylili? MoЕѕnГЎ ta vД›c zЕЇstala uvnitЕ™ a teДЏ tam stГЎle jeЕЎtД› leЕѕГ­.“

Steffen zakroutil hlavou.

„Na dno jsem se podГ­val,“ Е™ekl. „VЕѕdycky to dД›lГЎm. Nic tam nebylo. DoДЌista prГЎzdnГЅ. Cokoliv to bylo, uЕѕ to odnesl proud. VidД›l jsem, jak to plave pryДЌ.“

„Pokud to byl kov, jak jsi to mohl vidД›t odplouvat?“ zeptala se Gwen.

Steffen si zase odkaЕЎlal a potom pokrДЌil rameny.

„Е?eka je zvlГЎЕЎtnГ­,“ odpovД›dД›l. „A proudy v nГ­ jsou silnГ©.“

Gwen si znovu s Godfreym vymД›nila skeptickГЅ pohled. Podle vГЅrazu jeho tvГЎЕ™e usoudila, Еѕe ani on nevД›Е™Г­ Steffenovi jedinГ© slovo.

ZaДЌГ­nala bГЅt silnД› netrpД›livГЎ. TeДЏ se k tomu navГ­c pЕ™idala i bezradnost. JeЕЎtД› pЕ™ed chvГ­lГ­ jim Steffen chtД›l vЕЎechno povД›dД›t, ale teДЏ si to z nД›jakГ©ho dЕЇvodu najednou rozmyslel.

Přistoupila k němu blíž a zamračila se. Ten chlap rozhodně něco skrýval. Nasadila nejdrsnější tvář, které byla schopna, a na okamžik pocítila, jako by jejím tělem proudila otcova energie. Byla odhodlána za každou cenu zjistit všechno, co ten chlap ví – obzvláště pokud by to vedlo k odhalení otcova vraha.

„LЕѕeЕЎ,“ Е™ekla ledovД› chladnГЅm hlasem a s takovou sebejistotou, kterГЎ udivila i ji samotnou. „VГ­ЕЎ jakГЅ je trest za lhanГ­ ДЌlenovi krГЎlovskГ© rodiny?“

Steffen sprГЎskl ruce, tГ©mД›Е™ poskoДЌil leknutГ­m a na kratiДЌkГЅ moment se na nГ­ podГ­val. Potom ihned zase uhnul pohledem.

„Je mi to lГ­to,“ Е™ekl. „OmlouvГЎm se. ProsГ­m, nic dalЕЎГ­ho uЕѕ nevГ­m.“

„PЕ™ed chvГ­lГ­ ses nГЎs zeptal, jestli tД› uЕЎetЕ™Г­me vД›zenГ­, pokud nГЎm vЕЎechno vyklopГ­ЕЎ,“ Е™ekla. „Ale ty jsi nГЎm neЕ™ekl zhola nic. ProДЌ by ses nГЎs pЕ™edtГ­m na nД›co takovГ©ho ptal, kdyЕѕ bys chtД›l nД›co povД›dД›t?“

Steffen si olГ­zl rty a dГЎl zarytД› zkoumal podlahu.

„Já…já…ehm,“ rozkoktal se. Potom si odkaЕЎlal. „JГЎ jsem se bГЎl…že budu mГ­t trable, Еѕe jsem nenahlГЎsil, Еѕe ta vД›c spadla sem dolЕЇ. To je vЕЎechno. Je mi to lГ­to. NevГ­m, co to bylo. Je to pryДЌ.“

Gwen pЕ™imhouЕ™ila oДЌi a dГ­vala se na nД›j ve snaze pochopit, o co mu mЕЇЕѕe jГ­t.

„Co se tvГ©mu nadЕ™Г­zenГ©mu vlastnД› stalo?“ zeptala se potom, odhodlanГЎ nenechat na nД›m nit suchou. „Bylo nГЎm Е™eДЌeno, Еѕe zГЎhadnД› zmizel. A Еѕe ty s tГ­m mГЎЕЎ co do ДЌinД›nГ­.“

Steffen znovu a znovu kroutil hlavou.

„OdeЕЎel,“ odpovД›dД›l potom. „To je vЕЎechno, co vГ­m. Je mi lГ­to. NevГ­m nic, ДЌГ­m bych vГЎm mohl pomoci.“

Zvuk splaЕЎkЕЇ, stГ©kajГ­cГ­ z odpadnГ­ jГ­mky do pЕ™ipravenГ©ho sudu, nebo velkГ©ho noДЌnГ­ku, jak ho tu nazГЅvali, nГЎhle zaplnil mГ­stnost. VЕЎichni se podГ­vali tГ­m smД›rem. Odpad zaДЌal s ДЌvachtГЎnГ­m plnit sud. Steffen se otoДЌil a rychle pЕ™ebД›hl mГ­stnost k sudu. Potom stГЎl vedle a sledoval, jak se plnГ­ odpadem z hornГ­ch pater hradu.

Gwen se podГ­vala na Godfreyho, kterГЅ jejГ­ pohled opД›toval. I jeho tvГЎЕ™ teДЏ uЕѕ nesla podobnД› bezradnГЅ vГЅraz, jako mД›la ta jejГ­.

„Cokoliv skrГЅvГЎ,“ Е™ekla, „nepovГ­ ani za nic.“

„Mohli bychom ho nechat zavЕ™Г­t,“ Е™ekl Godfrey. „To by ho pЕ™imД›lo mluvit.“

Gwen zakroutila hlavou.

„Ani bych neЕ™ekla. Tohohle ne. Je oДЌividnД› k smrti vydД›ЕЎenГЅ a bojГ­ se cokoliv prozradit. UrДЌitД› to mГЎ nД›co spoleДЌnГ©ho s jeho nadЕ™Г­zenГЅm. NД›co skrГЅvГЎ, to je jasnГ©, ale nezdГЎ se mi, Еѕe by to mД›lo co do ДЌinД›nГ­ s otcovou smrtГ­. MyslГ­m ale, Еѕe vГ­ nД›co, co by nГЎm mohlo pomoct, ale zГЎroveЕ€ bych Е™ekla, Еѕe pokud ho budeme zkouЕЎet zahnat do kouta, tak se bude jenom vГ­c a vГ­c uzavГ­rat.“

„TakЕѕe co navrhujeЕЎ?“ zeptal se Godfrey.

Gwen pЕ™emГЅЕЎlela. VzpomnД›la si na jednu kamarГЎdku, kterou mД›la, kdyЕѕ byla jeЕЎtД› malГЎ, a kterГЎ byla jednou pЕ™istiЕѕena pЕ™i lhanГ­. VzpomГ­nala si, Еѕe na ni jejГ­ rodiДЌe vyvГ­jeli tlak vЕЎemi moЕѕnГЅmi zpЕЇsoby, aby ji pЕ™imД›li pЕ™iznat pravdu, ale ona stГЎle jenom zarytД› mlДЌela. KdyЕѕ to potom ale vЕЎichni vzdali a nechali ji bГЅt, trvalo jenom pГЎr dnГ­ neЕѕ sama pЕ™iЕЎla a vЕЎechno jim popravdД› povД›dД›la. Gwen mД›la pocit, Еѕe to stejnГ© by mohlo fungovat i u Steffena. ЕЅe snaЕѕit se z nД›j dostat informace nГЎtlakem jej bude jenom vГ­c a vГ­ce zatvrzovat, a Еѕe by bylo lepЕЎГ­ mu dГЎt prostor, aby mohl nakonec pЕ™ijГ­t s pЕ™iznГЎnГ­m sГЎm.

„Dejme mu ДЌas,“ Е™ekla. „ZatГ­m mЕЇЕѕeme pГЎtrat jinde. UvidГ­me, co dokГЎЕѕeme najГ­t a potom se k nД›mu mЕЇЕѕeme kdykoliv zase vrГЎtit. MyslГ­m, Еѕe se ДЌasem otevЕ™e. TeДЏ ale jeЕЎtД› nenГ­ pЕ™ipravenГЅ.“

Potom se Gwen znovu podГ­vala na Steffena, kterГЅ na druhГ© stranД› mГ­stnosti pozornД› sledoval, jak se sud plnГ­ splaЕЎky. Byla si jistГЎ, Еѕe je dokГЎЕѕe pЕ™ivГ©st na stopu otcova vraha. PЕ™emГЅЕЎlela, jakГЎ tajemstvГ­ se mohou asi ukrГЅvat v hrbГЎДЌovД› mysli.

Je to hodnД› zvlГЎЕЎtnГ­ figurka, pomyslela si. Vskutku velmi zvlГЎЕЎtnГ­.




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Thor bojoval o kaЕѕdГ© nadechnutГ­. MД›l vodu v oДЌГ­ch, v nose, v puse a vlastnД› i vЕЎude kolem sebe. PotГ©, co byl strЕѕen proudem napЕ™Г­ДЌ palubou jejich galГ©ry, se mu koneДЌnД› podaЕ™ilo zachytit se dЕ™evД›nГ©ho zГЎbradlГ­, ke kterГ©m se pЕ™itiskl ve snaze spasit holГЅ Еѕivot. Ale neustГЎvajГ­cГ­ proud vody se i nadГЎle snaЕѕil jej strhnout dГЎl. KaЕѕdГЅ sval v jeho tД›le se tЕ™ГЎsl nГЎmahou. ZaДЌГ­nal pochybovat, Еѕe se dokГЎЕѕe udrЕѕet dlouho.

VЕЎude kolem nД›j se ostatnГ­ bratЕ™i z Legie snaЕѕili o nД›co podobnГ©ho. DrЕѕeli se zuby nehty ДЌehokoliv pevnГ©ho, co naЕЎli, aby je voda nesmetla do moЕ™e. ZatГ­m se ale vЕЎem daЕ™ilo udrЕѕet se.

HЕ™mД›nГ­ vody bylo ohluЕЎujГ­cГ­ a kdyЕѕ se snaЕѕil rozhlГ©dnout, zjistil, Еѕe vidГ­ jenom na nД›kolik mГЎlo metrЕЇ pЕ™ed sebe. Navzdory faktu, Еѕe bylo lГ©to, byl tenhle dГ©ЕЎЕҐ studenГЅ a bД›hem nД›kolika mГЎlo minut se jeho tД›lo tЕ™ГЎslo zimou. GenerГЎl Kolk vЕЎak stГЎl s rukama opЕ™enГЅma o boky svГ©ho mohutnГ©ho tД›la jako socha a zdГЎl se bГЅt vЕЇДЌi proudЕЇm deЕЎtД› naprosto imunnГ­. MraДЌil se a ЕЎtД›kal vЕЎude kolem sebe.

„OKAMЕЅITДљ SE VRAЕ¤TE NA MГЌSTA!“ kЕ™iДЌel. „VESLOVAT!“

Nakonec si sГЎm sedl za jedno z vesel a opЕ™el se do prГЎce. To zafungovalo. BД›hem nД›kolika chvil se chlapci zaДЌali prodГ­rat proudem vody zpГЎtky na svoje mГ­sta. Thorovo srdce bilo strachem a nГЎmahou, kdyЕѕ se pustil zГЎbradlГ­ a zaДЌal pomalu bojovat s proudy vody na cestД› ke svГ© lavici. Krohn, kterГ©ho stihl schovat pod koЕЎili, vydД›ЕЎenД› zamЕ€oukal, kdyЕѕ Thor uklouzl a tvrdД› dopadl na palubu.

Zbytek cesty se uЕѕ vyloЕѕenД› plazil a po chvГ­li se mu skuteДЌnД› podaЕ™ilo dostat se zpГЎtky na svou lavici a ke svГ©mu veslu.

„PЕ?IVAЕЅTE SE!“ velel Kolk.

Thor se podГ­val pod lavici, aby tam naЕЎel nД›kolik nГЎmoЕ™nГ­ch lan a koneДЌnД› pochopil, k ДЌemu tam celou dobu jsou. SГЎhl dolЕЇ po jednom z nich, ovinul si ho kolem zГЎpД›stГ­ a konec uvГЎzal k veslu. Tak byl najednou svГЎzГЎn s lavicГ­ i s veslem a mohl koneДЌnД› sedД›t pevnД› na svГ©m mГ­stД›.

Fungovalo to. NГЎhle pЕ™estalo bГЅt tak obtГ­ЕѕnГ© udrЕѕet se na mГ­stД› a za chvilku uЕѕ byl schopnГЅ zaДЌГ­t veslovat.

VЕЎichni ostatnГ­ se takГ© pustili do prГЎce. Thor si jeЕЎtД› vЕЎimnul, Еѕe Reece se usadil k veslu jenom o jedinou Е™adu pЕ™ed nГ­m. Po chvilce uЕѕ bylo cГ­tit, Еѕe se loДЏ hГЅbe a bД›hem nД›kolika minut obloha kdesi vpЕ™edu zesvД›tlala.

Veslovali a veslovali, kЕЇЕѕe je pГЎlila z toho podivnГ©ho deЕЎtД›, kaЕѕdГЅ sval v jejich tД›lech kЕ™iДЌel o trochu odpoДЌinku, aЕѕ nakonec dГ©ЕЎЕҐ zaДЌal slГЎbnout. Thor cГ­til, Еѕe na nД›j najednou padГЎ mГ©nД› a mГ©nД› vody. O nД›kolik okamЕѕikЕЇ pozdД›ji dГ©ЕЎЕҐ ustal a nad nГ­m se znovu otevЕ™ela ДЌistГЎ a sluneДЌnГЎ obloha.

PЕ™ekvapenД› se rozhlГ©dl. Najednou bylo zase kompletnД› jasno a z oblohy uЕѕ nespadla ani kapka. Tohle byla snad nejpodivnД›jЕЎГ­ vД›c, jakou kdy zaЕѕil. ZadnГ­ polovina lodi byla jeЕЎtД› biДЌovГЎna deЕЎtД›m, zatГ­mco ta pЕ™ednГ­ byla nГЎhle zalita horkГЅmi sluneДЌnГ­mi paprsky.

O okamЕѕik pozdД›ji uЕѕ se pod ДЌistГЅm a blankytnД› modrГЅm nebem ocitla celГЎ loДЏ. OkamЕѕitД› do nich udeЕ™ilo ЕѕhavГ© slunce. Е?ev proudГ­cГ­ch vod vystЕ™Г­dalo obvyklГ© ЕЎumД›nГ­ oceГЎnu a deЕЎЕҐovГЎ stД›na se vzdalovala tak rychle, Еѕe si vЕЎichni jenom vymД›Е€ovali pЕ™ekvapenГ© pohledy. Bylo to jako by prГЎvД› proЕЎli oponou, kterГЎ oddД›lovala dva rЕЇznГ© svД›ty.

„POHOV!“ zavelel hurГіnskГЅm hlasem Kolk.

VЕЎichni chlapci tГ©mД›Е™ zГЎroveЕ€ zahodili vesla, zhroutili se v lavicГ­ch a sГ­pavД› lapali po dechu. Thor udД›lal to samГ©. KaЕѕdiДЌkГЅ sval jeho tД›la se tЕ™ГЎsl. Byl neskuteДЌnД› ЕЎЕҐastnГЅ, Еѕe uЕѕ je to za nimi. Naklonil se kupЕ™edu, tД›Еѕce oddychoval a snaЕѕil se ulevit tД›Еѕce zkouЕЎenГЅm svalЕЇm, zatГ­mco jejich loДЏ prГЎvД› vplouvala do novГЅch vod.

Po chvГ­li se koneДЌnД› dokГЎzal sebrat, postavit se na nohy a rozhlГ©dnout kolem sebe. PodГ­val se pЕ™es palubu na vodu, aby zjistil, Еѕe zmД›nila barvu. TeДЏ byla mnohem svД›tlejЕЎГ­ a silnД› naДЌervenalГЎ. Bylo jasnГ©, Еѕe vstoupili do jinГ©ho moЕ™e.

„DraДЌГ­ moЕ™e,“ Е™ekl Reece, kterГЅ se teДЏ takГ© rozhlГ­Еѕel po vodnГ­ hladinД›. „Е?Г­kГЎ se, Еѕe je rudГ© kvЕЇli krvi svГЅch obД›tГ­.“

Thor se znovu pozornД› zadГ­val na hladinu. Tu a tam se z hloubky vynoЕ™ovaly bubliny a na obzoru kaЕѕdou chvГ­li cosi velkГ©ho vyskoДЌilo z vody, aby v nГ­ zГЎhy zase zmizelo. Tvor nikdy nezЕЇstal nad hladinou dostateДЌnД› dlouho, aby si ho mohl prohlГ©dnout. Thor ale nijak necГ­til potЕ™ebu se jakkoliv pЕ™ibliЕѕovat kvЕЇli lepЕЎГ­mu vГЅhledu.

RozhlГ­Еѕel se do vЕЎech stran ve snaze zorientovat se v novГ©m svД›tД›. VЕЎechno se na druhГ© stranД› od dД›ЕЎЕҐovГ© stД›ny zdГЎlo tak jinГ© a cizГ­. Dokonce i ve vzduchu se vznГЎЕЎela lehce narudlГЎ mlha, kterГЎ pЕ™ikrГЅvala vodnГ­ hladinu jako prЕЇsvitnГЎ peЕ™ina. KdyЕѕ se rozhlГ©dl po horizontu, spatЕ™il nД›kolik malГЅch ostrovЕЇ, kterГ© se rozprostГ­raly po jeho ЕЎГ­Е™i jako nГЎЕЎlapnГ© kameny v zahradnГ­m jezГ­rku.

Najednou se zvedl silnГЅ vГ­tr, naДЌeЕѕ Kolk ihned reagoval:

„VYKASAT PLACHTY!“

VЕЎichni se okamЕѕitД› dali do prГЎce, spoleДЌnД› tahali za lana a vytahovali plachtovГ­ vГЅЕЎ a vГЅЕЎe, aby mohli koneДЌnД› zachytit trochu vД›tru a cestovat snadnД›ji. Plachty se rychle nadmuly a loДЏ se pohnula. Thor mД›l pocit, Еѕe takhle rychle od zaДЌГЎtku vГЅpravy snad jeЕЎtД› nepluli. VГ­tr je hnal pЕ™Г­mo k ostrovЕЇm. Po chvГ­li si galГ©ra musela zaДЌГ­t prokusovat cestu velkГЅmi vlnami, kterГ© se objevily bЕЇhvГ­ odkud, takЕѕe se paluba pohupovala nahoru a dolЕЇ.

Thor se vydal na příď, opřel se o zábradlí a rozhlížel se. Reece se k němu záhy připojil a netrvalo dlouho, aby se objevil i O’Connor. Všichni tři tam spolu pak stáli a sledovali ostrovy, které se začínaly rychle přibližovat. Dlouhou chvíli nikdo z nich nic neříkal a jenom nechávali vítr, aby chladil jejich unavené svaly a odpočívali.

Po chvГ­li si Thor uvД›domil, Еѕe mГ­Е™Г­ k jednomu konkrГ©tnГ­mu ostrovu, kterГЅ byl teДЏ stГЎle vД›tЕЎГ­ a vД›tЕЎГ­. To musel bГЅt urДЌitД› cГ­l jejich cesty.

„MlЕѕnГЅ ostrov,“ Е™ekl Reece s respektem.

Thor se udivenД› dГ­val na ostrov. KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕil dost na to, aby mohli rozeznat detaily jeho pobЕ™eЕѕГ­, zjistili, Еѕe je skalnatГЅ a neГєrodnГЅ. RozklГЎdal se mnoho mil do obou smД›rЕЇ. Byl dlouhГЅ, ГєzkГЅ a dГ­ky specifickГ©mu zakЕ™ivenГ­ pЕ™ipomГ­nal obrovskou podkovu. O skalnatГ© pobЕ™eЕѕГ­ se rozbГ­jely obrovskГ© vlny, jejichЕѕ hЕ™mД›nГ­ bylo slyЕЎet dokonce aЕѕ sem. VysokГ© sloupce zpД›nД›nГ© vody vylГ©tГЎvaly kaЕѕdou chvГ­li k nebesЕЇm a zkrГЎpД›ly strmГ© skГЎly ostrova, stoupajГ­cГ­ rovnou z moЕ™e. Mezi kameny se obДЌas naЕЎel ГєzkГЅ prouЕѕek plГЎЕѕe, ale ten okamЕѕitД› pЕ™echГЎzel v dalЕЎГ­ vysokou skalnГ­ stД›nu. Thor pЕ™emГЅЕЎlel, jak tady asi tak dokГЎЕѕГ­ pЕ™istГЎt.

Jako by toto mГ­sto nebylo jiЕѕ dostateДЌnД› zvlГЎЕЎtnГ­, vinula se i nad ostrovem zarudlГЎ mlha, kterГЎ se jako rosa tЕ™pytila ve sluneДЌnГ­ch paprscГ­ch. PЕЇsobilo to zlovД›stnД›. Bylo tu cГ­tit cosi, co nepochГЎzelo z lidskГ©ho svД›ta, moЕѕnГЎ ani ne z tГ©to planety.

„Е?Г­kГЎ se, Еѕe je tu uЕѕ miliony let,“ Е™ekl O’Connor. „Je starЕЎГ­ neЕѕ Prsten. Dokonce i neЕѕ ImpГ©rium.“

„Je to Е™Г­ЕЎe drakЕЇ,“ Е™ekl Elden, kterГЅ se k nim takГ© pЕ™idal.

ZatГ­mco sledovali ostrov, druhГ© slunce se pomalu zaДЌalo blГ­Еѕit k zГЎpadu, coЕѕ naplnilo oblohu odstГ­ny rudГ© a nachovГ© barvy. Bylo to zvlГЎЕЎtnГ­, slunce nikdy nezapadalo uЕѕ takhle brzy. Thor si Е™Г­kal co vЕЎechno bude jeЕЎtД› v tomto novГ©m svД›tД› jinГ©.

„ЕЅije na ostrovД› nД›jakГЅ drak?“ zeptal se.

Elden zakroutil hlavou.

„Ne. SlyЕЎel jsem ale, Еѕe Еѕije poblГ­Еѕ. Е?Г­kajГ­, Еѕe ta rudГЎ mlha je ve skuteДЌnosti draДЌГ­ dech. ЕЅije na jednom z dalЕЎГ­ch ostrovЕЇ a vГ­tr roznГЎЕЎГ­ jeho dech po celГ©m okolГ­, takЕѕe pokrГЅvГЎ i tenhle ostrov.“

Potom se ozval jakГЅsi zvuk. NejdЕ™Г­v to znД›lo jako hlubokГ© dunД›nГ­ hromu, tГЎhlГЅ rachot dost hlasitГЅ na to, dokГЎzal rozechvД›t celou loДЏ. Krohn vystrДЌil hlavu zpoza Thorovy koЕЎile a zamЕ€oukal.

VЕЎichni se otoДЌili po smД›ru, odkud zvuk pЕ™ichГЎzel. Na horizontu uvidД›li slabГЅ obrys plamenЕЇ, kterГ© olizovaly horizont a nГЎslednД› se ztrГЎcely v oblaku ДЌernГ©ho kouЕ™e, jako kdyby tam prГЎvД› vybuchla malГЎ sopka.

„Drak,“ Е™ekl Reece. „TeДЏ uЕѕ jsme na jeho ГєzemГ­.“

Thor polkl a pЕ™emГЅЕЎlel, co je ДЌekГЎ dГЎle.

„Jak tu ale mЕЇЕѕeme pЕ™ed nГ­m bГЅt v bezpeДЌГ­?“ zeptal se O’Connor.

„Nejste v bezpeДЌГ­ vЕЇbec nikde,“ ozval se hlubokГЅ hlas.

Chlapci se otoДЌili, aby spatЕ™ili Kolka, kterГЅ stГЎl s rukama v bok za nimi a pЕ™es jejich hlavy takГ© sledoval horizont.

„To je zГЎkladnГ­ myЕЎlenka Stovky. Budete riskovat svoje Еѕivoty kaЕѕdiДЌkГЅ jeden den. Tohle nenГ­ ЕѕГЎdnГ© cviДЌenГ­. Drak Еѕije blГ­zko a nenГ­ tu nic, co by mu zabrГЎnilo v Гєtoku, pokud se pro nД›j rozhodne. NejspГ­ЕЎe ale nic nepodnikne, protoЕѕe ГєzkostlivД› hlГ­dГЎ svЕЇj poklad na svГ©m vlastnГ­m ostrovД›. Draci neradi nechГЎvajГ­ svГ© poklady bez dohledu. UslyЕЎГ­te ale jeho hlas a v noci uvidГ­te plameny, kterГ© chrlГ­. A pokud ho nД›jak vyprovokujeme, potom se ani jГЎ neodvaЕѕuju pЕ™emГЅЕЎlet, co by se s nГЎmi mohlo stГЎt.“

Zvuk se ozval znovu a stejnД› jako pЕ™edtГ­m jej doplnily plameny, tryskajГ­cГ­ na obzoru. GalГ©ra se mezitГ­m pЕ™iblГ­Еѕila k ostrovu natolik, Еѕe mohli rozeznat jednotlivГ© detaily pobЕ™eЕѕГ­, o kterГ© se neustГЎle rozbГ­jely vysokГ© vlny. Thor si prohlГ­Еѕel vysokou stД›nu ГєtesЕЇ a pЕ™emГЅЕЎlel, jak se jim asi povede dostat se nahoru na vysuЕЎenou rovinu ostrova.

„Ale kde tady mЕЇЕѕeme pЕ™istГЎt? Nikde nevidГ­m vhodnГ© kotviЕЎtД›,“ Е™ekl Thor.

„To by bylo pЕ™Г­liЕЎ snadnГ©,“ odpovД›dД›l Kolk.

„Jak se teda dostaneme na ostrov?“ zeptal se O’Connor.

Kolkovou tvГЎЕ™Г­ pЕ™ebД›hl ДЏГЎbelskГЅ ГєsmД›v.

„Poplavete,“ Е™ekl.

Na kratiДЌkou chvГ­li si Thor myslel, Еѕe generГЎl jenom Еѕertuje, ale kdyЕѕ se jeho tvГЎЕ™ nijak nezmД›nila, doЕЎlo mu, Еѕe to tak skuteДЌnД› bude. ZtД›Еѕka polknul.

„Poplaveme?“ opakoval Reece nedЕЇvД›Е™ivД›.

„Ty vody se skoro hemЕѕГ­ vЕЎemoЕѕnГЅmi tvory!“ Е™ekl Elden.

„No, to je to poslednГ­,“ Е™ekl Kolk. „Jsou tu poЕ™ГЎdnД› zrГЎdnГ© proudy. Ty vГ­ry vГЎs vtГЎhnou pod hladinu, vlny vГЎs mЕЇЕѕou rozbГ­t o ty skГЎly tГЎmhle a voda je poЕ™ГЎdnД› napД›nД›nГЎ. Pokud se vГЎm podaЕ™Г­ vyhnout se skalГЎm, budete muset vylГ©zt nahoru, abyste se dostali na souЕЎ. To vЕЎe pokud si moЕ™skГ© pЕ™Г­ЕЎery neusmyslГ­ zmД›nit vaЕЎe plГЎny. VГ­tejte v novГ©m domovД›.“

Chlapci stГЎli jako zaЕ™ezanГ­ u zГЎbradlГ­ a dГ­vali se na pД›nГ­cГ­ vody mezi nimi a ostrovem. Voda vГ­Е™ila, jako by snad byla ЕѕivГЎ a proudy se uЕѕ teДЏ zaДЌГ­naly zmocЕ€ovat i lodД›, takЕѕe se paluba zaДЌala kolГ©bat a bylo tД›ЕѕЕЎГ­ po nГ­ bez drЕѕenГ­ chodit. Voda pod nimi byla teДЏ tak rudГЎ, Еѕe se zdГЎlo, Еѕe je v nГ­ snad opravdu krev. A nejhorЕЎГ­ bylo, Еѕe nedaleko od nich se teДЏ z vody na vteЕ™inku vynoЕ™ila dalЕЎГ­ moЕ™skГЎ obluda. Thor staДЌil zahlГ©dnout jejГ­ dlouhГ© zuby, neЕѕ se zase rychle ponoЕ™ila pod hladinu.

Potom jejich loДЏ nГЎhle spustila kotvu, ale bylo to stГЎle pЕ™Г­liЕЎ daleko od bЕ™ehu. Thor polknul. Znovu se podГ­val na velkГ© kameny, kterГ© lemovaly pobЕ™eЕѕГ­ ostrova a netuЕЎil, jak se jim mЕЇЕѕe povГ©st se odsud dostat aЕѕ tam nahoru. Zvuk tЕ™Г­ЕЎtГ­cГ­ch se vln sГ­lil kaЕѕdГЅm okamЕѕikem a nynГ­ Е™val tak, Еѕe na sebe museli kЕ™iДЌet, aby se vЕЇbec slyЕЎeli.

Od boku lodi se odpoutalo nД›kolik ДЌlunЕЇ, kterГ© jejich velitelГ© okamЕѕitД› po dosednutГ­ na hladinu odvГЎdД›li dobrГЅch tЕ™icet metrЕЇ daleko od lodi. Nebudou to mГ­t nijak snadnГ©, budou plavat minimГЎlnД› k tД›m ДЌlunЕЇm.

PЕ™i pouhГ©m pomyЕЎlenГ­ na to, se Thorovi sevЕ™el Еѕaludek.

„SKГЃKAT!“ zakЕ™iДЌel Kolk.

Thor poprvГ© na tГ©to vГЅpravД› cГ­til skuteДЌnГЅ strach. PЕ™emГЅЕЎlel, jestli jej to dД›lГЎ horЕЎГ­m ДЌlenem Legie a horЕЎГ­m vГЎleДЌnГ­kem. VД›dД›l, Еѕe vГЎleДЌnГ­ci musГ­ bГЅt nebojГЎcnГ­ aЕҐ se dД›je co se dД›je. TeДЏ ale musel sГЎm sobД› pЕ™iznat, Еѕe se bojГ­. NelГ­bilo se mu, Еѕe to tak je a pЕ™ГЎl si, aby se byl nebГЎl. Ale nijak to nepomГЎhalo.

KdyЕѕ se potom ale rozhlГ©dl kolem sebe a spatЕ™il zhrozenГ© tvГЎЕ™e ostatnГ­ch, cГ­til se uЕѕ o trochu lГ©pe. VЕЎichni ostatnГ­ chlapci teДЏ stГЎli u zГЎbradlГ­ a zГ­rali dolЕЇ do vody. VЕЎichni do jednoho byli ztuhlГ­ strachy. Jeden z chlapcЕЇ byl tak vydД›ЕЎenГЅ, Еѕe se tЕ™ГЎsl. Byl to ten, kterГЅ tehdy musel obГ­hat okruhy navГ­c, kdyЕѕ se uДЌili pracovat s pavГ©zami a vrhacГ­mi zbranД›mi.

Kolk to musel vycГ­tit, protoЕѕe se okamЕѕitД› vydal smД›rem k nД›mu. ZdГЎlo se, Еѕe na nД›j naopak bouЕ™livГ© prostЕ™edГ­ nedД›lГЎ nejmenЕЎГ­ dojem. Na jeho tvГЎЕ™i sedД›l typickГЅ ГєЕЎklebek, vlasy mu ДЌesal silnГЅ vГ­tr a generГЎl celkovД› pЕЇsobil, Еѕe je pЕ™ipraven se postavit vЕЎem rozmarЕЇm pЕ™Г­rody. DoЕЎel k chlapci a zachmuЕ™il se jeЕЎtД› vГ­c.

„SKOДЊ!“ zakЕ™iДЌel na nД›j.

„Ne!“ odpovД›dД›l kluk. „NemЕЇЕѕu! NeudД›lГЎm to! NeumГ­m plavat! VezmД›te mД› zpГЎtky domЕЇ!“

Kolk doЕЎel pЕ™Г­mo k chlapci, kterГЅ se prГЎvД› chystal otoДЌit a odejГ­t od zГЎbradlГ­, chytil jej hrubД› za koЕЎili a zvedl do vГЅЕЎky, jako by byl jenom malГ© dД›cko.

„Tak se plavat nauДЌГ­ЕЎ!“ vyЕЎtД›kl na nД›j a potom, k ThorovД› zdД›ЕЎenГ­, jej jednoduЕЎe hodil pЕ™es palubu do zvГ­Е™enГЅch vln.

Chlapec proletД›l s kЕ™ikem vzduchem a zГЎhy dopadl dobrГ© tЕ™i metry od lodi do zpД›nД›nГ©ho moЕ™e. OkamЕѕitД› zaДЌal bojovat s vodou a lapat po dechu.

„POMOC!“ kЕ™iДЌel.

„JakГ© je prvnГ­ pravidlo Legie?“ zakЕ™iДЌel Kolk a otoДЌil se k ostatnГ­m. Chlapce ve vodД› naprosto ignoroval.

Thor si matnД› vzpomГ­nal, jakГЎ je sprГЎvnГЎ odpovД›ДЏ, ale teДЏ byl pЕ™Г­liЕЎ rozruЕЎenГЅ pЕ™i pohledu na chlapce, kterГЅ se topil vedle lodi, neЕѕ aby mohl odpovД›dД›t.

„Pomoci bratru ve zbrani, kdyЕѕ to potЕ™ebuje!“ vykЕ™ikl Elden.

„A potЕ™ebuje to?“ pokraДЌoval nahlas Kolk, pЕ™iДЌemЕѕ ukГЎzal prstem smД›rem k chlapci.

Ten zvedl ruce a chtД›l vykЕ™iknout, ale voda mu ucpala Гєsta dЕ™Г­v, neЕѕ staДЌil vydat hlГЎsku. OstatnГ­ stГЎli na palubД› a byli pЕ™Г­liЕЎ ztuhlГ­ strachem neЕѕ aby skoДЌili za nГ­m.

V tom okamžiku se s Thorem stalo něco zvláštního. Jak se tak díval na toho topícího se kluka, přestal vnímat všechno ostatní kolem. Dokonce už si neuvědomoval ani sám sebe. Myšlenka na vlastní smrt se teď úplně vytratila z jeho mysli. Rozbouřené moře, silné proudy, neznámé příšery…všechno šlo stranou. Všechno, na co teď dokázal myslet, byla záchrana někoho, kdo to potřeboval.

VyskoДЌil na ЕЎirokГ© dЕ™evД›nГ© zГЎbradlГ­ lodi, ohnul se v kolenou a bez dalЕЎГ­ho pЕ™emГЅЕЎlenГ­ skoДЌil do pД›nГ­cГ­ch se rudГЅch vod pod nГ­m.




KAPITOLA PГЃTГЃ


Gareth sedД›l na otcovД› trЕЇnД› v trЕЇnnГ­m sГЎle, pЕ™ejГ­ЕѕdД›l prsty po hladkГЅch dЕ™evД›nГЅch opД›rkГЎch a pozoroval scГ©nu, kterГЎ se odehrГЎvala pЕ™ed nГ­m. TisГ­ce jeho poddanГЅch byly namaДЌkГЎny v tomto sГЎle. LidГ© ze vЕЎech koutЕЇ Prstenu toho dne pЕ™iЕЎli, aby byli svД›dky udГЎlosti, kterГЎ se odehrГЎvГЎ jenom jednou za Еѕivot. PЕ™iЕЎli se podГ­vat, jak novГЅ krГЎl pozvedne MeДЌ Osudu. PЕ™iЕЎli zjistit, jestli je VyvolenГЅm nebo ne. Od okamЕѕiku, kdy se jeho otec stal krГЎlem, nemД›li lidГ© moЕѕnost meДЌ spatЕ™it a tak si to teДЏ nikdo nechtД›l nechat ujГ­t. Ve vzduchu viselo vzruЕЎenГ­ jako velkГЅ tД›ЕѕkГЅ mrak.

SГЎm Gareth byl tГ©mД›Е™ ЕЎГ­lenГЅ nedoДЌkavostГ­. Jak tak sledoval, jak se sГЎl vГ­ce a vГ­ce plnГ­ lidmi, zaДЌГ­nal si Е™Г­kat, jestli byl skuteДЌnД› dobrГЅ nГЎpad nedbat na nГЎzory jeho rady, kterГЎ byla proti tomu, aby se pokus o pozvednutГ­ meДЌe dopЕ™edu oznamoval, ba dokonce aby se odehrГЎval v trЕЇnnГ­ sГ­ni pЕ™ed zraky veЕ™ejnosti. NalГ©hali na nД›j, aby se o to pokusil v soukromГ­ v malГ© KomnatД› MeДЌe, kde by, v pЕ™Г­padД›, Еѕe neuspД›je, pЕ™ihlГ­Еѕelo jenom nД›kolik mГЎlo pГЎrЕЇ oДЌГ­. JenЕѕe Gareth otcovГЅm rГЎdcЕЇm nevД›Е™il ani slovo, cГ­til, Еѕe je mu osud naklonД›n mnohem vГ­ce neЕѕ otci a pЕ™ГЎl si, aby celГ© krГЎlovstvГ­ bylo svД›dkem jeho triumfu. Aby vЕЎichni vidД›li, Еѕe on je tГ­m VyvolenГЅm. PЕ™ГЎl si, aby si ten moment vЕЎichni pЕ™Г­tomnГ­ vЕЎtГ­pili do pamД›ti. Moment, kdy se jeho osud naplnГ­.

Vstoupil do mГ­stnosti s noblesou. MД›l na sobД› krГЎlovskou korunu, kabГЎtec, v ruce tЕ™Г­mal Еѕezlo a za svЕЇj doprovod si vybral svГ© novГ© rГЎdce. ChtД›l, aby vЕЎichni vidД›li, Еѕe on, a ne jeho otec, je skuteДЌnГЅm a pravГЅm krГЎlem, skuteДЌnГЅm a pravГЅm MacGilem. PЕ™esnД› jak pЕ™edpoklГЎdal, mu nezabralo mnoho ДЌasu, aby zaДЌal celГЅ hrad povaЕѕovat za svЕЇj majetek a vЕЎechny tyto lidi za svГ© poddanГ©. ChtД›l, aby si to uvД›domili i oni. MД›la to bГЅt ukГЎzka sГ­ly. Po dneЕЎku uЕѕ si budou vЕЎichni jistГ­, Еѕe on je jedinГЅm a pravГЅm krГЎlem.

JenЕѕe teДЏ, kdyЕѕ tu Gareth sedД›l na trЕЇnД› sГЎm a dГ­val se na masivnГ­ ЕѕeleznГЅ stojan, ve kterГ©m bude uЕѕ za nД›kolik okamЕѕikЕЇ usazen MeДЌ Osudu, a kterГЅ stГЎl v kuЕѕelu sluneДЌnГ­ho svД›tla proudГ­cГ­ho sem otvorem ve stropД›, uЕѕ si nebyl sГЎm sebou natolik jistГЅ. NГЎhle na nД›j dolehla tГ­Еѕe toho, co se prГЎvД› chystal provГЎdД›t. AЕҐ uЕѕ se stane cokoliv, bude to nezvratnГ© a potom uЕѕ bude pozdД› pЕ™Г­padnГЅ neГєspД›ch nД›jak napravovat. Co kdyby opravdu selhal? SnaЕѕil se takovou myЕЎlenku vypudit z mysli.

VelkГ© hlavnГ­ dveЕ™e, umГ­stД›nГ© na protilehlГ© stranД› sГ­nД›, se s rachotivГЅm zvukem otevЕ™ely dokoЕ™ГЎn. MГ­stnostГ­ proletД›lo vzruЕЎenГ© zaЕЎumД›nГ­, naДЌeЕѕ vЕЎichni ztichli v oДЌekГЎvГЎnГ­ nГЎsledujГ­cГ­ch udГЎlostГ­. DovnitЕ™ pomalu vkrГЎДЌelo tucet nejsilnД›jЕЎГ­ch muЕѕЕЇ, kteЕ™Г­ v hradu slouЕѕili. VЕЎichni spoleДЌnД› se prohГЅbali pod ohromnou vahou meДЌe. I v takovГ©m poДЌtu mohli dД›lat jenom malГ© kroky a nГ©st bЕ™emeno jenom s vypД›tГ­m vЕЎech sil. Е est muЕѕЕЇ z kaЕѕdГ© strany neslo tuto relikvii do stЕ™edu sГ­nД› k jeho podstavci.

Garethovo srdce zaДЌalo bГ­t rychleji, kdyЕѕ se muЕѕi pЕ™iblГ­Еѕili. Na kratiДЌkГЅ moment jeho sebedЕЇvД›ra zakolГ­sala. Pokud tД›chto dvanГЎct muЕѕЕЇ, kaЕѕdГЅ z nich byl v porovnГЎnГ­ s Garethem obrovskГЅ, stД›ЕѕГ­ dokГЎze meДЌ nГ©st na ramenou, jakГ© ЕЎance potom mГЎ on samotnГЅ? SnaЕѕil se ale podobnГ© myЕЎlenky vypudit z hlavy. KoneckoncЕЇ, ten meДЌ mГЎ bГЅt pЕ™ece o osudu a pЕ™edurДЌenГ­ a ne o sГ­le svalЕЇ. PЕ™inutil se vzpomenout si, Еѕe pЕ™ece bylo jeho osudem stanout tady. Byl prvorozenГЅm nГЎslednГ­kem trЕЇnu z rodu MacGilЕЇ. MД›l by bГЅt krГЎlem. SnaЕѕil se v davu zahlГ©dnout Argona. Z nД›jakГ©ho podivnГ©ho dЕЇvodu najednou cГ­til, Еѕe by potЕ™eboval druidovu radu. V tomto okamЕѕiku jej potЕ™eboval ze vЕЎech nejvГ­c. Tak moc, Еѕe najednou ani nedokГЎzal myslet na nikoho jinГ©ho. JenЕѕe druid nebyl samozЕ™ejmД› nikde k nalezenГ­.

MuЕѕi se koneДЌnД› dostali aЕѕ ke stojanu a uloЕѕili meДЌ do svД›telnГ©ho kuЕѕele. Zapadl do vidlic s charakteristickГЅm bЕ™inknutГ­m, kterГ© potom jeЕЎtД› rezonovalo mГ­stnostГ­ dГЎl v nД›kolikerГ© ozvД›nД›. Potom se opД›t rozhostilo napjatГ© ticho.

ZГЎstup divГЎku se zaДЌal spontГЎnnД› rozestupovat, aby uvolnil Garethovi cestu k meДЌi.

Ten pomalu vstal z trЕЇnu a vychutnГЎval si okamЕѕik, kdy se k nД›mu upГ­nala pozornost vЕЎech pЕ™Г­tomnГЅch. DokГЎzal doslova cГ­tit pohled vЕЎech lidГ­ v sГЎle. DobЕ™e vД›dД›l, Еѕe chvГ­le jako tato uЕѕ nikdy nepЕ™ijde. CelГ© krГЎlovstvГ­ k nД›mu teДЏ vzhlГ­Еѕelo s takovou intenzitou a s obrovskГЅm oДЌekГЎvГЎnГ­m. Nikdo si nechtД›l nechat ujГ­t byЕҐ jenom sebemenЕЎГ­ pohyb jeho tД›la. PЕ™edstavoval si tuto chvГ­li uЕѕ mnohokrГЎt pЕ™edtГ­m, vlastnД› uЕѕ odmaliДЌka. A teДЏ to bylo koneДЌnД› tu. PЕ™ГЎl si, aby vЕЎechno plynulo co nejpomaleji.

ZaДЌal sestupovat ze schodЕЇ, vedoucГ­ch k trЕЇnu. Bral je pД›knД› jeden po druhГ©m a kaЕѕdГЅ krok prodluЕѕoval tak, jak jen to bylo ГєnosnГ©. Potom se vydal po mД›kkГ©m rudГ©m koberci smД›rem ke stojanu s meДЌem. PЕ™ipadal si, Еѕe prГЎvД› krГЎДЌГ­ svГЅm vlastnГ­m, milionkrГЎt vysnД›nГЅm snem. TГ©mД›Е™ dokГЎzal vidД›t sГЎm sebe, jak slavnostnД› krГЎДЌГ­ vstЕ™Г­c tГ© chvГ­li. MД›l pocit, Еѕe uЕѕ tuto cestu urazil mnohokrГЎt pЕ™edtГ­m, a stejnД› tak jiЕѕ mnohokrГЎt pozvedl MeДЌ Osudu vysoko nad hlavu. Ten pocit jej jenom utvrzoval v tom, Еѕe je pЕ™edurДЌen k tomu, aby to dokГЎzal, Еѕe krГЎДЌГ­ vstЕ™Г­c pЕ™Г­znivГ©mu osudu.

V duchu vidД›l, jak se to mГЎ stГЎt. PЕ™istoupГ­ sebevД›domД› ke stojanu, uchopГ­ meДЌ jednou rukou, zatГ­mco druhou nechГЎ leЕѕГ©rnД› opЕ™enou v bok. A jakmile se napД›tГ­ pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ch vystupЕ€uje k maximu, tak meДЌ jedinГЅm, plavnГЅm a rychlГЅm pohybem zvedne vysoko nad hlavu. VЕЎichni zalapajГ­ po dechu, padnou tvГЎЕ™emi k zemi a potom jej prohlГЎsГ­ za VyvolenГ©ho, nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ho ze vЕЎech MacGilovskГЅch krГЎlЕЇ, kterГЅ kdy vlГЎdl, a kterГЅ bude vlГЎdnout navЕѕdy. NД›kteЕ™Г­ budou pЕ™i tom pohledu plakat radostГ­. A jinГ­ se budou krДЌit strachy. A vЕЎichni budou dД›kovat Bohu, Еѕe ЕѕijГ­ svГ© Еѕivoty prГЎvД› v dobД›, kdy se tato udГЎlost stala. Budou jej uctГ­vat jako boha.

Gareth doЕЎel k meДЌi. TeДЏ uЕѕ stГЎl jenom jedinГЅ metr od nД›j v nauДЌenГ© pГіze, avЕЎak hluboko uvnitЕ™ se tЕ™ГЎsl. ChtД›l vД›Е™it, Еѕe dЕЇvodem bylo nadЕЎenГ­. PЕ™esto, Еѕe MeДЌ Osudu vidД›l jiЕѕ mnohokrГЎt pЕ™edtГ­m, teДЏ, kdyЕѕ vstoupil do kuЕѕelu svД›tla k nД›mu, byl uneЕЎen jeho krГЎsou. MoЕѕnГЎ to bylo proto, Еѕe vlastnД› jeЕЎtД› nikdy nesmД›l pЕ™istoupit tak blГ­zko. MeДЌ byl ГєchvatnГЅ. DlouhГЎ zГЎЕ™Г­cГ­ ДЌepel, kterГЎ byla ukovГЎna z materiГЎlu, jenЕѕ nikdo nedokГЎzal pojmenovat, tepanГЅ jГ­lec zdobenГЅ nespoДЌetnГЅmi ornamenty, nejvzГЎcnД›jЕЎГ­mi drahГЅmi kameny a se znakem MacGilskГ©ho orla na zГЎЕЎtitД›. KdyЕѕ pЕ™ikroДЌil o krok blГ­Еѕe a naklonil se nad zbraЕ€, okamЕѕitД› ucГ­til mocnou energii, kterГЎ z meДЌe vyzaЕ™ovala. PЕ™iЕЎlo mu, jako kdyby zbraЕ€ pulzovala Еѕivotem. NГЎhle dГЅchal ztД›Еѕka. UЕѕ za nД›kolik mГЎlo chvil bude meДЌ v jeho dlani. Vysoko nad hlavou. ZГЎЕ™Г­cГ­ v kuЕѕelu sluneДЌnГ­ho svД›tla a celГЅ svД›t to uvidГ­.

PodГ­vejte se, Gareth VelikГЅ.

NatГЎhl ruku a poloЕѕil ji na jГ­lec. Potom pomalouДЌku ovinul prsty kolem zdobenГ© rukojeti. Dotek kaЕѕdГ©ho z drahokamЕЇ, kaЕѕdГ©ho zГЎhybu tepГЎnГ­, jej doslova elektrizoval. CГ­til jak energie meДЌe proudГ­ do jeho ruky, nahoru po paЕѕi k rameni a rozlГ©vГЎ se do celГ©ho tД›la. NepЕ™ipomГ­nalo to nic, co cГ­til kdy pЕ™edtГ­m. Tohle byla jeho chvГ­le. ChvГ­le, kterГЎ znamenala vЕЎechno.

V poslednГ­m okamЕѕiku se pЕ™ece jenom rozhodl nic neriskovat, a radД›ji rychle poloЕѕil na jГ­lec i druhou ruku, naДЌeЕѕ meДЌ obД›ma pevnД› uchopil. ZavЕ™el oДЌi a snaЕѕil se uklidnit nГЎhle tak mД›lkГЅ dech.

Pokud jste mi bohovГ© naklonД›ni, dovolte mi pozvednout tento meДЌ. Dejte mi tГ­m znamenГ­. UkaЕѕte mi, Еѕe jsem skuteДЌnГЅ krГЎl. UkaЕѕte mi, Еѕe jsem pЕ™edurДЌen k tomu, abych vlГЎdnul.

Modlil se potichu a ДЌekal na znamenГ­, na perfektnГ­ chvГ­li. Ale vteЕ™iny ubГ­haly, teДЏ uЕѕ jich bylo plnГЅch deset, a on stГЎle bez hnutГ­ ДЌekal, celГ© krГЎlovstvГ­ se dГ­valo, a neslyЕЎel nic.

Potom pЕ™ed sebou najednou uvidД›l tvГЎЕ™ svГ©ho otce, kterГЎ se na nД›j zlostnД› zamraДЌila.

V ЕЎoku otevЕ™el oДЌi a snaЕѕil se okamЕѕitД› tu pЕ™edstavu zapudit. Jeho srdce se zbД›sile rozbuЕЎilo. ChtД›, nechtД›, nedalo se to vyklГЎdat jinak, neЕѕ jako velmi ЕЎpatnГ© znamenГ­. Ale tГ­m se teДЏ nesmД›l zdrЕѕovat.

Bylo to teДЏ nebo nikdy.

Gareth se naklonil a vЕЎГ­ silou, kterГЎ se v jeho paЕѕГ­ch ukrГЅvala, se pokusil meДЌ zvednout. ZГЎpasil s jeho vahou s veЕЎkerou energiГ­, kterou mД›l, celГ© jeho tД›lo se roztЕ™ГЎslo nГЎmahou.

MeДЌ se ani nepohnul. Bylo to stejnГ© jako kdyby se pokouЕЎel pohnout se zГЎklady ZemД› samotnГ©.

ZkouЕЎel to silnД›ji a silnД›ji, vГ­ce a jeЕЎtД› vГ­c. Nakonec uЕѕ nahlas stГ©nal a kЕ™iДЌel, aby si dodal jeЕЎtД› vГ­ce sil.

O vteЕ™inu pozdД›ji se zhroutil k zemi.

ДЊepel se za celou dobu nehnula ani o milimetr.

KdyЕѕ dopadl na zem, sГЎlem proletД›lo ЕЎokovanГ© zalapГЎnГ­ po dechu. NД›kolik rГЎdcЕЇ vyrazilo krГЎli na pomoc, podГ­vat se zda je v poЕ™ГЎdku, ale on je vЕЎechny hrubД› odstrДЌil a sГЎm se v nejhlubЕЎГ­m ponГ­ЕѕenГ­ ЕЎkrГЎbal zpГЎtky na nohy.

Potom se rozhlГ©dl po shromГЎЕѕdД›nГЅch poddanГЅch, aby zjistil, jak se na nД›j dГ­vajГ­ teДЏ.

NД›kteЕ™Г­ se od nД›j uЕѕ odvrГЎtili a odchГЎzeli pryДЌ. Gareth dobЕ™e vidД›l zklamГЎnГ­ ve tvГЎЕ™Г­ch vЕЎech. TeДЏ vЕЎichni do jednoho vД›dД›li, Еѕe nenГ­ skuteДЌnГЅm krГЎlem. Nebyl osudem urДЌenГЅm ЕЎampionem rodu MacGilЕЇ. Neznamenal vЕЇbec nic. Byl jenom dalЕЎГ­ princ, kterГЅ si uzurpoval trЕЇn.

HoЕ™el neskuteДЌnou hanbou. JeЕЎtД› nikdy se ve svГ©m ЕѕivotД› necГ­til tak sГЎm jako v tento moment. VЕЎechno, co si kdy pЕ™edstavoval od okamЕѕiku, kdy byl malГЅm dГ­tД›tem, to vЕЎechno byly jenom lЕѕi. LЕѕi sobД› samГ©mu. A on svГЅm vlastnГ­m fantaziГ­m blГЎznovsky uvД›Е™il.

A teДЏ na to doplatil.




KAPITOLA Е ESTГЃ


Gareth pЕ™echГЎzel nervГіznД› komnatou sem a tam. Jeho mysl bouЕ™ila vztekem i studem nad neГєspД›chem s pozvedГЎvГЎnГ­m meДЌe. SnaЕѕil se pЕ™edstavit si, jakГ© to asi bude mГ­t dЕЇsledky. DД›lalo se mu z toho zle. Nemohl uvД›Е™it, Еѕe byl tak hloupГЅ a pokusil se pozvednout MeДЌ Osudu, kterГЅ nedokГЎzal zvednout ЕѕГЎdnГЅ z MacGilЕЇ po celГЅch sedm generacГ­ pЕ™ed nГ­m. ProДЌ si myslel, Еѕe by mohl dopadnout lГ©pe neЕѕ jeho pЕ™edkovГ©? Co ho pЕ™ivedlo k tomu, Еѕe mД›l pocit, Еѕe je nД›co lepЕЎГ­ho neЕѕ byli oni?

MД›l si to uvД›domit pЕ™edtГ­m. MД›l bГЅt opatrnГЅ a v ЕѕГЎdnГ©m pЕ™Г­padД› nemД›l pЕ™eceЕ€ovat vlastnГ­ moЕѕnosti. MД›l se prostД› spokojit s faktem, Еѕe zГ­skal otcЕЇv trЕЇn. ProДЌ se proboha snaЕѕil mГ­t jeЕЎtД› vГ­c?

TeДЏ vЕЎichni jeho poddanГ­ vД›dД›li, Еѕe nenГ­ VyvolenГЅm. Jeho vlГЎda tГ­m bude uЕѕ navЕѕdycky poznamenГЎna a dost moЕѕnГЎ to roznГ­tГ­ novГ© pochybnosti o jeho ГєДЌasti na otcovД› smrti. UЕѕ teДЏ vidД›l, Еѕe se na nД›j kaЕѕdГЅ dГ­vГЎ jinak neЕѕ pЕ™edtГ­m. Jako kdyby byl duchem. Jako kdyby se uЕѕ pЕ™ipravovali, Еѕe po nД›m brzy pЕ™ijde nД›kdo dalЕЎГ­.

A co bylo jeЕЎtД› horЕЎГ­, poprvГ© ve svГ©m ЕѕivotД› se Gareth sГЎm pЕ™ed sebou cГ­til nejistГЅ. CelГЅ svЕЇj pЕ™edchozГ­ Еѕivot vidД›l svou stezku jasnД› narГЅsovanou. ЕЅil v domnД›nГ­, Еѕe jednoho dne nastoupГ­ na otcЕЇv trЕЇn, Еѕe bude vlГЎdnout a Еѕe pozvedne ten slavnГЅ meДЌ. TeДЏ byla jeho sebedЕЇvД›ra otЕ™esena v samotnГЅch zГЎkladech. TeДЏ si najednou nemohl bГЅt jistГЅ vЕЇbec niДЌГ­m.

ГљplnД› nejhorЕЎГ­ ze vЕЎeho ale bylo, Еѕe nedokГЎzal z mysli vypudit obraz otcovy zamraДЌenГ© tvГЎЕ™e, kterГЎ se mu zjevila tД›snД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ se pokusil meДЌ zvednout. MД›l to bГЅt snad nД›jakГЅ zpЕЇsob jeho odplaty?

„Bravo,“ ozval se zatrpklГЅ hlas.

Gareth se ЕЎokovanД› otoДЌil, neboЕҐ netuЕЎil, Еѕe nenГ­ v mГ­stnosti sГЎm. Podle hlasu okamЕѕitД› poznal, o koho se jednГЎ. Znal ho uЕѕ dlouhГЎ lГ©ta a po stejnou dobu jej doslova nenГЎvidД›l. Byla to jeho manЕѕelka.

Helena.

StГЎla ve vzdГЎlenГ©m koutД› komnaty, dГ­vala se na nД›j a jemnД› pokuЕ™ovala ze svГ© opiovГ© dГЅmky. Zhluboka vydechla kouЕ™, podrЕѕela jej na moment v plicГ­ch a potom jej pomalu a s rozkoЕЎГ­ zase vydechla. JejГ­ oДЌi byly zarudlГ© jemnГЅmi krvavГЅmi Еѕilkami a Garethovi bylo jasnГ©, Еѕe kouЕ™Г­ bez pЕ™estГЎnГ­ uЕѕ notnД› dlouho.

„Co tady dД›lГЎЕЎ?“ zeptal se.

„Tohle je vlastnД› moje svatebnГ­ komnata,“ odpovД›dД›la. „MЕЇЕѕu tu dД›lat cokoliv se mi zamane. Jsem tvГЎ manЕѕelka a krГЎlovna. NezapomГ­nej na to. VlГЎdnu tomuhle krГЎlovstvГ­ stejnД› jako ty. Po tom tvГ©m dneЕЎnГ­m debaklu vezmu slovo vlГЎdnout mnohem vГЎЕѕnД›ji.“

Garethova tvГЎЕ™ potemnД›la. Helena mu vЕѕdycky dokГЎzala zasadit ten nejtvrdЕЎГ­ direkt do toho nejbolavД›jЕЎГ­ho mГ­sta a v nejmГ©nД› vhodnou dobu. Opovrhoval jГ­ vГ­ce neЕѕ kteroukoliv jinou Еѕenou, kterГЎ kdy chodila po svД›tД›. NechГЎpal, jak mohl tehdy souhlasit, Еѕe se s nГ­ oЕѕenГ­.

„To myslГ­ЕЎ vГЎЕѕnД›?“ vyЕЎtД›kl, otoДЌil a rychle rГЎzoval k nГ­. „NezapomГ­nej, Еѕe jГЎ jsem tu krГЎl, holДЌiДЌko, a mЕЇЕѕu tД› nechat zavЕ™Г­t jako kohokoliv jinГ©ho v tomhle krГЎlovstvГ­. Jestli jsi nebo nejsi moje manЕѕelka v tom nehraje vЕЇbec ЕѕГЎdnou roli.“

PosmД›ЕЎnД› se uЕЎklГ­bla.

„A co potom?“ vyЕЎtД›kla. „ZajГ­majГ­ se tvoji novГ­ poddanГ­ o tvou orientaci? Ne, pЕ™edpoklГЎdГЎm, Еѕe ani troЕЎku. Ani maliДЌko v tom vymyЕЎlenГ©m svД›tД›, ve kterГ©m krГЎl Gareth teДЏ Еѕije. Ne v pЕ™edstavГЎch nД›koho, kdo se absolutnД› nezajГ­mГЎ o to, jak jeho ДЌiny vnГ­majГ­ ostatnГ­ lidГ©.“

Zastavil se pЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­. ZjiЕЎtД›nГ­, jak snadno jej dokГЎЕѕe prokouknout, jej popuzovalo aЕѕ do morku kostГ­. DobЕ™e rozumД›l jejГ­ vГЅhrЕЇЕѕce a uvД›domil si, Еѕe hГЎdat se s nГ­ mu nemЕЇЕѕe pЕ™inГ©st nic dobrГ©ho. TakЕѕe pЕ™ed nГ­ jenom stГЎl se zaЕҐatГЅmi pД›stmi a ДЌekal.

„TakЕѕe co ode mne chceЕЎ?“ Е™ekl potom pomalu a snaЕѕil se ovlГЎdnout, aby neudД›lal nД›co neuvГЎЕѕenГ©ho. „NepЕ™iЕЎla jsi ke mnД› jenom tak. NД›co chceЕЎ.“

SuЕЎe a posmД›ЕЎnД› se rozesmГЎla.

„Cokoliv, co budu chtГ­t, si prostД› vezmu. NepЕ™iЕЎla jsem tД› ЕѕГЎdat o nic. Chci ti ale nД›co Е™Г­ct: celГ© krГЎlovstvГ­ prГЎvД› vidД›lo, jak ses zesmД›ЕЎnil pЕ™i pokusu o zvednutГ­ meДЌe. Kam nГЎs to pЕ™ivГЎdГ­?“

„Co myslГ­ЕЎ tГ­m nГЎs?“ zeptal se a pЕ™emГЅЕЎlel, kam tГ­m mЕЇЕѕe Helena mГ­Е™it.

„Tvoji lidГ© teДЏ vД›dГ­ to, co jГЎ vД›dД›la vЕѕdycky: Еѕe jsi k niДЌemu. ЕЅe nejsi ЕѕГЎdnГЅ VyvolenГЅ. BlahopЕ™eji. AspoЕ€ je to koneДЌnД› oficiГЎlnГ­ a mЕЇЕѕeme se pЕ™estat pЕ™etvaЕ™ovat.“

ZamraДЌil se na nГ­.

„MЕЇj otec meДЌ taky nedokГЎzal zvednout. A stejnД› potom dokГЎzal efektivnД› a dobЕ™e vlГЎdnout.“

„Ale i tak to jeho vlГЎdu poznamenalo,“ vyЕЎtД›kla. „KaЕѕdou jejГ­ vteЕ™inu.“

„Pokud nejsi spokojenГЎ s mГЅmi schopnostmi,“ soptil Gareth, „proДЌ se prostД› nesebereЕЎ a neodejdeЕЎ odsud? ProДЌ mД› neopustГ­ЕЎ? MД› a celГ© tohle smД›ЕЎnГ© manЕѕelstvГ­. JГЎ jsem teДЏ krГЎlem. UЕѕ tД› stejnД› nepotЕ™ebuju.“

„Jsem rГЎda, Еѕe jsi to zmГ­nil,“ Е™ekla, „protoЕѕe to je pЕ™esnД› dЕЇvod, kvЕЇli kterГ©mu jsem pЕ™iЕЎla. Chci abys naЕЎe manЕѕelstvГ­ oficiГЎlnД› ukonДЌil. Chci se rozvГ©st. Je tu jeden muЕѕ, kterГ©ho miluji. SkuteДЌnГЅ muЕѕ. VlastnД› je to jeden z tvГЅch rytГ­Е™ЕЇ. ChrabrГЅ vГЎleДЌnГ­k. Milujeme se, doopravdy. Nikdy jsem takovou lГЎsku nepoznala. A chci se za nД›j provdat.“

Gareth na ni zЕЇstal ЕЎokovanД› zГ­rat. Bylo to jako kdyby mu nД›kdo do zad vrazil nЕЇЕѕ. ProДЌ s tГ­m Helena musela pЕ™ijГ­t teДЏ? ProДЌ ze vЕЎech moЕѕnГЅch okamЕѕikЕЇ prГЎvД› teДЏ? Bylo toho na nД›j uЕѕ pЕ™Г­liЕЎ. MД›l pocit, Еѕe si do nД›j okolnГ­ svД›t potЕ™ebuje jeЕЎtД› i kopnout, zatГ­mco uЕѕ leЕѕГ­ na zemi a snaЕѕГ­ se popadnout dech.

S vlastnГ­m sebezapЕ™enГ­m si navГ­c musel pЕ™iznat, Еѕe pro Helenu pЕ™ece jenom asi nД›kde hluboko v mysli urДЌitГ© city choval, protoЕѕe kdyЕѕ mu teДЏ tak stroze oznГЎmila, Еѕe se chce rozvГ©st, tak se s nГ­m nД›co stalo. Rozzlobilo ho to. StГЎlo ho to mnoho sil, ale musel uznat, Еѕe si ten rozvod nepЕ™eje. Pokud by to pЕ™iЕЎlo od nД›j, pЕ™ipadalo by to v Гєvahu, ale kdyЕѕ o to ЕѕГЎdГЎ ona, to bylo nД›co ГєplnД› jinГ©ho. NechtД›l, aby dosГЎhla svГ©ho. Ne takhle snadno.

TakГ© pЕ™emГЅЕЎlel, jak by tenhle rozvod mohl ovlivnit jeho pozici na trЕЇnД›. RozvedenГЅ krГЎl by mohl pЕ™ece rozvГ­Е™it celou Е™adu otГЎzek. NavГ­c, aДЌkoliv bylo obtГ­ЕѕnГ© si to pЕ™iznat, zjistil, Еѕe na toho rytГ­Е™e ЕѕГЎrlГ­. A takГ© jej rozzlobilo, jak si dobГ­rala jeho nedostatek muЕѕnosti. PЕ™ГЎl si odplatu. PЕ™ГЎl si pomstГ­t se jim obД›ma.

„To se nestane,“ zavrДЌel. „Jsi svГЎzГЎna se mnou. ZЕЇstaneЕЎ mojГ­ manЕѕelkou napoЕ™ГЎd. Nikdy tД› nepustГ­m na svobodu. A pokud nД›kdy odhalГ­m toho rytГ­Е™e, se kterГЅm mi zahГЅbГЎЕЎ, tak ho nechГЎm muДЌit a potom popravit.“

Helena mu vД›novala pohled plnГЅ nenГЎvisti.

„JГЎ nejsem tvoje manЕѕelka! A ty nejsi mЕЇj manЕѕel. Nejsi ani muЕѕ. NГЎЕЎe manЕѕelstvГ­ je nesvatГ©. Od okamЕѕiku, kdy jsme byli oddГЎni takovГ© bylo. Byl to jenom domluvenГЅ svazek pro zГ­skГЎnГ­ vГ­ce moci. Bylo mi z toho uЕѕ tehdy nanic a ten pocit bД›hem tД›ch let nijak nezeslГЎbnul. ZniДЌil jsi vЕЎechny mГ© nadД›je, Еѕe bych nД›kdy mohla bГЅt doopravdy ЕЎЕҐastnГЎ.“

Prudce a zlostnД› oddechovala.

„Ten rozvod mi odsouhlasГ­ЕЎ, nebo celГ©mu krГЎlovstvГ­ odhalГ­m, jakГЅЕѕe to muЕѕ ve skuteДЌnosti jsi. RozhodnutГ­ je na tobД›.“

Nato se k nД›mu Helena otoДЌila zГЎdy a nasupenД› odkrГЎДЌela z mГ­stnosti pryДЌ, pЕ™iДЌemЕѕ se ani neobtД›Еѕovala za sebou zavЕ™Г­t dveЕ™e.

Gareth uprostЕ™ed komnaty osamД›l. Poslouchal ozvД›nu jejГ­ch krokЕЇ a cГ­til, Еѕe jeho tД›lem prostupuje mrazenГ­, kterГ© nebylo snadnГ© setЕ™ГЎst. ZЕЇstalo na tomhle svД›tД› vЕЇbec nД›co, na co se jeЕЎtД› mohl spolehnout?

JeЕЎtД› se ani nestaДЌil uklidnit, kdyЕѕ tu si povЕЎimnul, Еѕe do otevЕ™enГЅch dveЕ™Г­ vstupuje nД›kdo dalЕЎГ­. NemД›l ani dost ДЌasu, aby si v hlavД› poЕ™ГЎdnД› urovnal vzruЕЎenГЅ rozhovor s Helenou, kdyЕѕ tu pЕ™ed sebou spatЕ™il dalЕЎГ­ znГЎmou tvГЎЕ™. Firth. ObvyklГЎ lehkost jeho chЕЇze byla tatam. NamГ­sto toho nesmД›le vstoupil do mГ­stnosti a s provinilou tvГЎЕ™Г­ se pomalu pЕ™ibliЕѕoval.

„Garethe?“ zeptal se nejistГЅm hlasem.

Jeho oДЌi byly doЕЎiroka otevЕ™enГ©. Gareth jasnД› vidД›l, jak ЕЎpatnД› se Firth cГ­tГ­. MД›l by se cГ­tit zle, pomyslel si. KoneckoncЕЇ to byl Firth, kdo jej povzbuzoval, aby se pokusil pozvednout meДЌ, a kdo jej nakonec opravdu pЕ™esvД›dДЌil, Еѕe je vГ­c, neЕѕ kГЅm si myslГ­, Еѕe je. Kdo vГ­, jak by to bez Firthova naЕЎeptГЎvГЎnГ­ vЕЎechno dopadlo? MoЕѕnГЎ, Еѕe by se o to nakonec Gareth ani nepokusil.

ZlostnД› se k nД›mu otoДЌil. Ve Firthovi koneДЌnД› naЕЎel objekt, na kterГЅ mЕЇЕѕe vypustit vЕЎechnu zlobu, kterГЎ se v nД›m nahromadila. VЕѕdyЕҐ to byl pЕ™ece on, kdo zabil jeho otce. Byl to Firth, ten hloupГЅ kluk ze stГЎjГ­, kdo jej zatГЎhl do vЕЎeho tohohle zmatku, na konci kterГ©ho se stal pouhГЅm dalЕЎГ­m ztroskotanГЅm uchazeДЌem na MacGilskГ©m trЕЇnД›.

„NenГЎvidГ­m tД›,“ zasГ­pal. „Kde jsou tvoje sliby teДЏ? Kam se podД›lo tvoje pЕ™esvД›dДЌenГ­, Еѕe ten meДЌ dokГЎЕѕu zvednout?“

Firth ztД›Еѕka polkl a zdГЎl se velmi nervГіznГ­. MarnД› hledal jakГЎkoliv slova. OДЌividnД› nemД›l nic, co by na svou obranu mohl Е™Г­ct.

„Je mi to lГ­to, mЕЇj pane,“ Е™ekl. „MГЅlil jsem se.“

„MГЅlil ses v opravdu hodnД› vД›cech,“ vyЕЎtД›kl Gareth.

No jistД›, ДЌГ­m vГ­ce o tom Gareth pЕ™emГЅЕЎlel, tГ­m jasnД›ji vidД›l, jak moc Firth vЕѕdycky vЕЎechno zpackal. Ve skuteДЌnosti, kdyby nebylo Firtha, tak by jeho otec dnes Еѕil a Gareth by se nedostal do niДЌeho z toho, v ДЌem se musel koupat teДЏ. TГ­ha krГЎlovskГ© koruny by neleЕѕela na jeho hlavД› a vЕЎechny ty vД›ci, kterГ© se pokazily, by zЕЇstaly v poЕ™ГЎdku tak, jak byly pЕ™edtГ­m. Garethovi se stГЅskalo po svobodД›, kterou mД›l, kdyЕѕ jeЕЎtД› nebyl krГЎlem, kdyЕѕ jeЕЎtД› otec Еѕil. TouЕѕil, aby se to tak mohlo vrГЎtit a vД›ci zase byly tak jako dЕ™Г­v. Ale to neЕЎlo. A za vЕЎechno mohl Firth.

„Co tady chceЕЎ?“ zavrДЌel na nД›j.

Firth si nervГіznД› odkaЕЎlal.

„SlyЕЎel jsem…zvД›sti…slouЕѕГ­cГ­ si ЕЎeptali. Rozneslo se, Еѕe tvЕЇj bratr a sestra kladou vЕЎude moЕѕnД› rЕЇznГ© otГЎzky. Byli vidД›ni v prostorГЎch pro slouЕѕГ­cГ­. Zkoumali dokonce odpadnГ­ jГЎmy a urДЌitД› hledali vraЕѕednou zbraЕ€. Ten nЕЇЕѕ, kterГЅ jsem pouЕѕil k zabitГ­ tvГ©ho otce.“

Garethovi pЕ™i tД›ch slovech ztuhla krev v ЕѕilГЎch. ZachvГЎtil jej panickГЅ strach. Copak tento den jeЕЎtД› mohl bГЅt horЕЎГ­ neЕѕ uЕѕ byl?

OdkaЕЎlal si.

„A co objevili?“ zeptal se. V krku mД›l takovГ© sucho, Еѕe ta slova skoro nedokГЎzal vyslovit.

Firth zakroutil hlavou.

„NevГ­m, mЕЇj pane. VЕЎecko, co jsem zjistil je, Еѕe majГ­ nД›jakГ© podezЕ™enГ­.“

Gareth pocГ­til novou vlnu zlosti. Takovou, o kterГ© by ani nevД›Е™il, Еѕe je jГ­ schopen. Kdyby nebylo Firthova neskuteДЌnГ©ho diletantstvГ­, s jakГЅm se vraЕѕednГ© zbranД› zbavil, ЕѕГЎdnГЅ z tД›chto problГ©mЕЇ by teДЏ nemuseli Е™eЕЎit. KvЕЇli Firthovi byl vlastnД› nejvГ­ce zranitelnГЅ.

„Е?eknu tohle jenom jednou,“ zasyДЌel Gareth, pЕ™istoupil k Firthovi tak blГ­zko, Еѕe mohl cГ­tit jeho strachem zrychlenГЅ dech a zamraДЌil se na nД›j tak pЕ™Г­snД›, jak jen toho byl schopen. „UЕѕ nikdy nechci tvoji tvГЎЕ™ znovu vidД›t. RozumГ­ЕЎ mi? Odejdi a uЕѕ se nikdy nevracej. PЕ™evelГ­m tД› na nД›jakou pozici hodnД› daleko odsud. A jestli jeЕЎtД› jednou vkroДЌГ­ЕЎ mezi zdi tohohle hradu, buДЏ si jistГЅ, Еѕe tД› nechГЎm zatknout.

„A TEДЋ VYPADNI!“ zaЕ™val.

Firthovy oДЌi se zalily slzami. MladГ­k se otoДЌil a utГ­kal z mГ­stnosti pryДЌ. OzvД›na jeho krokЕЇ znД›la chodbou jeЕЎtД› dlouho potГ©, co zmizel za jejГ­m rohem.

Gareth se vrГЎtil k ГєvahГЎm o svГ©m neГєspД›chu s meДЌem. Nemohl se ubrГЎnit pocitu, Еѕe tГ­m uvedl do pohybu pohromu, kterГЎ se na nД›j uЕѕ teДЏ Е™Г­tila. PЕ™iЕЎlo mu, jako sГЎm sebe postrДЌil z Гєtesu a jedinГ©, co mД›l od teДЏ uЕѕ zakouЕЎet, byl jen a pouze pГЎd.

Dlouhou chvГ­li stГЎl jako socha uprostЕ™ed otcovy komnaty a pЕ™emГЅЕЎlel, jakГ© sГ­ly svГЅm konГЎnГ­m uvedl do pohybu. CГ­til se osamД›lГЅ, tЕ™ГЎsl se a celou jeho bytost vedle strachu vyplЕ€ovala nejistota.

Copak tohle znamenalo bГЅt krГЎlem?

*

Gareth bral schody kamennГ©ho toДЌitГ©ho schodiЕЎtД› po dvou a rychle stoupal, patro za patrem, smД›rem na nejvyЕЎЕЎГ­ hradnГ­ cimbuЕ™Г­. Zoufale potЕ™eboval ДЌerstvГЅ vzduch. PotЕ™eboval takГ© ДЌas a soukromГ­, aby mohl pЕ™emГЅЕЎlet. NutnД› musel vyhledat nД›jakГ© vyvГЅЕЎenГ© mГ­sto, odkud by se mohl rozhlГ©dnout po svГ©m krГЎlovstvГ­, pЕ™ehlГ©dnout celГ© mД›sto a svГ© poddanГ©, aby se znovu ujistil, Еѕe je to vЕЎechno skuteДЌnД› jeho. PotЕ™eboval se ujistit, Еѕe po vЕЎech tД›ch hroznГЅch udГЎlostech, kterГ© tento den pЕ™inesl, je stГЎle jeЕЎtД› krГЎlem.

NeЕѕ se vydal na cestu, poslal vЕЎechny slouЕѕГ­cГ­ pryДЌ, a teДЏ stoupal po schodech sГЎm a sotva popadal dech. V jednom z mezipater se zastavil, zlomil se v pase a snaЕѕil se vydГЅchat. Po tvГЎЕ™Г­ch se mu kutГЎlely slzy. V kaЕѕdГ©m stГ­nu vidД›l otcovu zachmuЕ™enou tvГЎЕ™.

„NenГЎvidГ­m tД›!“ zajeДЌel do prГЎzdnГ©ho prostoru schodiЕЎtД›.

Skoro by pЕ™Г­sahal, Еѕe se ozvД›na toho vГЅkЕ™iku nakonec zmД›nila ve vГЅsmД›ЕЎnГЅ chechot. I hlas uЕѕ potom pЕ™ipomГ­nal vГ­ce otcЕЇv neЕѕ jeho.

PotЕ™eboval se odsud co nejrychleji dostat pryДЌ. Znovu se dal do bД›hu a nezastavil se, dokud nebyl ГєplnД› nahoЕ™e. Tam rozrazil dveЕ™e a vybД›hl ven. Do tvГЎЕ™e jej udeЕ™il ДЌerstvГЅ vzduch.

Zhluboka vydechoval a uЕѕГ­val si sluneДЌnГ­ch paprskЕЇ, stejnД› jako hЕ™ejivГ©ho letnГ­ho vД›tru. Potom si z ramen serval krГЎlovskГЅ kabГЎtec, otcЕЇv krГЎlovskГЅ kabГЎtec, a odhodil jej na zem. Bylo tu na nД›j pЕ™Г­liЕЎ horko a stejnД› uЕѕ ho nechtД›l nikdy znovu oblГ©knout.

Rychle pЕ™erГЎzoval k okraji cimbuЕ™Г­, pevnД› se chytil kamennГ© zdi a ztД›Еѕka dГЅchaje se rozhlГ©dl do okolГ­. VidД›l nekoneДЌnГЅ dav, kterГЅ proudil ven z hradu. LidГ© stГЎle jeЕЎtД› odchГЎzeli z ceremonie. Z jeho ceremonie. I odsud mohl cГ­tit mГ­ru jejich zklamГЎnГ­. Byli tak maliДЌcГ­. Najedou mu pЕ™iЕЎlo aЕѕ nemoЕѕnГ©, Еѕe by vЕЎichni ti lidГ© mД›li bГЅt bezvГЅhradnД› pod jeho kontrolou. Ale byli.

JenomЕѕe na jak dlouho?

„KrГЎlovskГЅ majestГЎt je legraДЌnГ­ vД›c,“ ozval se hlubokГЅ hlas.

Gareth se otoДЌil jako kdyЕѕ do nД›j bodne, aby spatЕ™il Argona, kterГЅ stГЎl jenom jedinГЅ metr za nГ­m, obleДЌenГЅ v bГ­lГ©m plГЎЕЎti a tЕ™Г­majГ­cГ­ svou dlouhou hЕЇl. DГ­val se na nД›j s ГєsmД›vem v koutku Гєst, ale jeho oДЌi o ГєsmД›vu vЕЇbec nevypovГ­daly. MraДЌily se a vidД›ly aЕѕ do jeho nitra. Garethovi ten pohled zaДЌal bГЅt okamЕѕitД› protivnГЅ. ZdГЎlo se, Еѕe Argon toho vidГ­ aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ.

Byla zde velkГЎ spousta vД›cГ­, mnoho otГЎzek, kterГ© chtД›l Gareth Argonovi poloЕѕit. Ale teДЏ, potГ© co pЕ™ed chvГ­lГ­ zklamal tvГЎЕ™Г­ v tvГЎЕ™ MeДЌi Osudu, si nemohl vybavit byЕҐ jenom jedinou z nich.

„ProДЌ jsi mi nic neЕ™ekl?“ zanaЕ™Г­kal zoufalГЅm hlasem. „Mohl jsi mi povД›dД›t, Еѕe nejsem hoden ten meДЌ uzvednout. Mohl jsi mi uЕЎetЕ™it vЕЎechnu tu hanbu.“

„A proДЌ bych to dД›lal?“ zeptal se Argon.

Gareth se zamraДЌil.

„Ty nejsi ЕѕГЎdnГЅ krГЎlovskГЅ rГЎdce,“ Е™ekl. „MoЕѕnГЎ, Еѕe jsi dГЎval dobrГ© rady mГ©mu otci, ale pro mД› jsi zatГ­m ГєplnД› k niДЌemu.“

„MoЕѕnГЎ, Еѕe tvЕЇj otec zasluhoval dobrГ© rady,“ Е™ekl na Argon.

Garethova zlost zaДЌГ­nala znovu kypД›t. NesnГЎЕЎel toho muЕѕe.

„UЕѕ tД› tu nechci vidД›t,“ Е™ekl zlostnД›. „NevГ­m, proДЌ tД› mЕЇj otec najal, ale jГЎ nechci, aby ses zdrЕѕoval v KrГЎlovД› DvoЕ™e.“

Argon se zasmГЎl dutГЅm, straЕЎidelnГЅm smГ­chem.

„TvЕЇj otec mД› nenajal, ty blГЎznivГЅ kluku,“ Е™ekl. „Ani jeho otec pЕ™edtГ­m. Jsem pЕ™edurДЌen tu bГЅt. KlidnД› by se dalo Е™Г­ct, Еѕe to jГЎ jsem najal je.“

Nato Argon najednou uДЌinil krok kupЕ™edu a jeho pohled se zakousl Garethovi aЕѕ do hloubi duЕЎe.

„DГЎ se to stejnГ© Е™Г­ci o tobД›?“ zeptal se. „Jsi pЕ™edurДЌen tu bГЅt?“

Ta slova zasГЎhla Garetha jako stЕ™ela, naДЌeЕѕ mu po zГЎdech pЕ™ebД›hlo zamrazenГ­. Ta otГЎzka byla pЕ™esnД› tГ­m, co Garetha trГЎpilo ze vЕЎeho nejvГ­c. PЕ™emГЅЕЎlel, jestli to nemЕЇЕѕe bГЅt mГ­nД›no jako vГЅhruЕѕka.

„Toho, kdo vlГЎdne krvavД›, ДЌekГЎ krev,“ pronesl Argon, naДЌeЕѕ se otoДЌil a zaДЌal odchГЎzet pryДЌ.

„PoДЌkej!“ zakЕ™iДЌel za nГ­m Gareth. Najednou nechtД›l, aby druid odeЕЎel. PotЕ™eboval jeho odpovД›di. „Co tГ­m myslГ­ЕЎ?“

Nemohl si pomoci, aby to nechГЎpal jako zprГЎvu, ve kterГ© mu Argon naznaДЌoval, Еѕe jeho vlГЎda nebude trvat nijak dlouho. PotЕ™eboval vД›dД›t, jestli to tak bylo skuteДЌnД› mГ­nД›no.

RozbД›hl se za nГ­m, ale kdyЕѕ uЕѕ byl tГ©mД›Е™ u nД›j, kdyЕѕ uЕѕ natahoval ruku, aby po nД›m sГЎhnul, Argon nГЎhle zmizel.

Gareth se v Гєleku zastavil, rozhlГ©dl se vЕЎude kolem, ale nikde ho nevidД›l. JedinГ©, co mu dД›lalo na vrcholku hradu nadГЎle spoleДЌnost, byl ten dutГЅ, hlubokГЅ smГ­ch, kterГЅ se ozГЅval odevЕЎad a zГЎroveЕ€ odnikud.

„Argone!“ zakЕ™iДЌel Gareth.

Znovu se rozhlГ©dl kolem sebe. Potom padl na jedno koleno, zaklonil hlavu a s pohledem upЕ™enГЅm k nebi vykЕ™ikl znovu:

„ARGONE!“




KAPITOLA SEDMГЃ


Erec se spoleДЌnД› s VГ©vodou SavarijskГЅm, Brandtem a desГ­tkami vГ©vodovГЅch strГЎЕѕГ­ ubГ­ral klikatГЅmi ulicemi Savarie, po jejichЕѕ stranГЎch stГЎly davy pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ch. VЕЎichni mГ­Е™ili k domu dГ­vky, kterГЎ na hradД› slouЕѕila bД›hem hostiny. Erec trval na tom, Еѕe se s nГ­ musГ­ setkat bez sebemenЕЎГ­ch odkladЕЇ a vГ©voda se rozhodl, Еѕe jej za tГ­m ГєДЌelem osobnД› doprovodГ­. A kdyЕѕ ЕЎel vГ©voda, tak ЕЎli i ostatnГ­. Erec se rozhlГ©dl po neustГЎle vzrustajГ­cГ­m doprovodu a cГ­til se trapnД›. DoЕЎlo mu, Еѕe s tou dГ­vkou poprvГ© promluvГ­ s desГ­tkami lidГ­ v zГЎdech.

Od okamЕѕiku, kdy ji poprvГ© uvidД›l, uЕѕ nedokГЎzal myslet na nic jinГ©ho. Kdo byla ta dГ­vka, kterГЎ pЕЇsobila tak vzneЕЎenД›, ale pЕ™esto pracovala jako obyДЌejnГЎ sluЕѕka u vГ©vodova dvoru? A proДЌ tak narychlo utekla, kdyЕѕ zjistila, Еѕe si jГ­ vЕЎimnul? Jak se mohlo stГЎt, Еѕe po vЕЎech tД›ch letech, kdy mu nadbГ­haly ty nejurozenД›jЕЎГ­ z dam, zaujala jeho pozornost prГЎvД› tato jedinГЎ?

DГ­ky tomu, Еѕe se zdrЕѕoval ve vysoce urozenГ© spoleДЌnosti celГЅ svЕЇj Еѕivot, a navГ­c sГЎm nebyl ani v nejmenЕЎГ­m prostГ©ho pЕЇvodu, dokГЎzal rozpoznat dobrГЅ rod na prvnГ­ pohled a od prvnГ­ho okamЕѕiku, kdy ji spatЕ™il, mu bylo jasnГ©, Еѕe pochГЎzГ­ z mnohem vyЕЎЕЎГ­ho postavenГ­, neЕѕ to, jakГ© nynГ­ zastГЎvГЎ. PotЕ™eboval dalЕЎГ­ moЕѕnost, aby si ji prohlГ©dl a pЕ™esvД›dДЌil se, jestli si to jenom pЕ™edstavoval, anebo je to skuteДЌnД› pravda.

„Moji slouЕѕГ­cГ­ mi povД›dД›li, Еѕe bydlГ­ v domД› na okraji mД›sta,“ vysvД›tlil vГ©voda. Jak prochГЎzeli, okenice domЕЇ se otevГ­raly a dalЕЎГ­ a dalЕЎГ­ zkoumavГ© pohledy byly vrhГЎny na jejich zvlГЎЕЎtnГ­ prЕЇvod. VГ©vodova pЕ™Г­tomnost v tД›chto bД›ЕѕnГЅch ulicГ­ch, kde bydlel poddanskГЅ lid, byla nД›ДЌГ­m zcela vГЅjimeДЌnГЅm.

„ZЕ™ejmД› je sluЕѕkou u hospodskГ©ho. Nikdo nevГ­, odkud vlastnД› pochГЎzГ­. VЕЎechno co vГ­me je, Еѕe jednoho dne dorazila do naЕЎeho mД›sta a vstoupila tu do sluЕѕby. VeЕЎkerГЎ jejГ­ minulost je ale zahalenГЎ tajemstvГ­m.“

Zahnuli do dalЕЎГ­ pЕ™edmД›stskГ© uliДЌky, jejГ­Еѕ dlaЕѕba byla o nД›co horЕЎГ­ neЕѕ v tГ© pЕ™edchozГ­, domy stГЎly blГ­Еѕe jeden k druhГ©mu a okolГ­ celkovД› pЕЇsobilo o poznГЎnГ­ zchГЎtraleji neЕѕ pЕ™edtГ­m. VГ©voda si odkaЕЎlal.

„PЕ™ijal jsem ji jako slouЕѕГ­cГ­ u mГ©ho dvoru pro speciГЎlnГ­ pЕ™Г­leЕѕitosti. Je tichГЎ a starГЎ se sama o sebe. Nikdo o nГ­ nic nevГ­, Erecu,“ otoДЌil se k rytГ­Е™i a chytil jej za zГЎpД›stГ­, „jsi si tГ­mhle jistГЅ? Ta Еѕena, jakkoliv krГЎsnГЎ se ti mЕЇЕѕe zdГЎt, je jenom dalЕЎГ­ poddanskou holkou. Ty si pЕ™itom mЕЇЕѕeЕЎ vybГ­rat ze vЕЎech pannen v krГЎlovstvГ­.“

Erec se na nД›j podГ­val se stejnou nalГ©havostГ­.

„MusГ­m tu dГ­vku znovu vidД›t. Je mi jedno kГЅm teДЏ je.“

VГ©voda zakroutil nesouhlasnД› hlavou, naДЌeЕѕ vЕЎichni pokraДЌovali dalЕЎГ­mi a dalЕЎГ­mi klikatГЅmi uliДЌkami. Brzy dorazili do pomД›rnД› pochybnГ© ДЌtvrti, ulice stГЎle ДЌastД›ji lemovaly opilГ© existence, vЕЎudypЕ™Г­tomnГЅ nepoЕ™ГЎdek, ve kterГ©m se popelily slepice a z kaЕѕdГЅch vrat ЕЎtД›kali velcГ­, na Е™etД›zech uvГЎzanГ­ zlГ­ psi. MnohГ© ze stavenГ­, kterГЎ lemovala zdejЕЎГ­ ulice, byly hospody, ze kterГЅch se linul opileckГЅ Е™ev aЕѕ ven. ChvГ­li co chvГ­li museli z cesty odklГ­zet nД›jakГ©ho trhana, kterГЅ se bez ЕЎpetky poznГЎnГ­ a respektu pЕ™iЕЎel podГ­vat, kdo se to vydal na prochГЎzku do jeho sousedstvГ­, zatГ­mco ulice pomalu temnД›ly v nadchГЎzejГ­cГ­m soumraku, a znovu se rozsvД›covaly narudlou zГЎЕ™Г­ plГЎpolajГ­cГ­ch pochodnГ­.

„UdД›lejte cestu pro vГ©vodu!“ kЕ™iДЌel v jednom kuse velitel strГЎЕѕГ­ a sГЎm odstrkoval opilГ© postavy z cesty, kterou teДЏ lemovaly tГ©mД›Е™ beze zbytku oЕЎuntД›lГ© existence a uЕѕasle se dГ­valy na tuto neoДЌekГЎvanou nГЎvЕЎtД›vu.

KoneДЌnД› dorazili k malГ©mu, ЕЎpinavД› vypadajГ­cГ­mu hostinci postavenГ©m z hrubГ©ho kamene a s rovnou bЕ™idlicovou stЕ™echou. ZdГЎlo se, Еѕe by se do spodnГ­ho patra mohlo vejГ­t pЕ™ibliЕѕnД› padesГЎt lidГ­, pЕ™iДЌemЕѕ pro nД›kterГ© z nich bylo jeЕЎtД› nД›kolik pokojЕЇ nahoЕ™e. DveЕ™e sedД›ly kЕ™ivД› ve svГЅch pantech a jedno z oken domu bylo rozbitГ©. Lampa nad vchodem visela nakЕ™ivo a bylo v nГ­ pЕ™Г­liЕЎ mГЎlo oleje, aby dokГЎzala prostranstvГ­ dostateДЌnД› osvГ­tit. Z oken se na ulici linuly opileckГ© vГЅkЕ™iky, stejnД› jako vЕЎechny dalЕЎГ­ zvuky pijГЎckГ© zГЎbavy. Zastavili se pЕ™ed dveЕ™mi.

Jak mЕЇЕѕe takovГЎ nГЎdhernГЎ dГ­vka pracovat na mГ­stД›, jako je toto? Podivil se Erec zdД›ЕЎenД›, kdyЕѕ uslyЕЎel vЕЎechen ten Е™ev a smГ­ch zevnitЕ™. Jeho srdce plakalo, kdyЕѕ si pЕ™edstavil, kolik ponГ­ЕѕenГ­ musГ­ dennД› zakouЕЎet pЕ™i sluЕѕbД› v takovГ© ЕЎpeluЕ€ce. Tohle nenГ­ sprГЎvnД›, pomyslel si. OkamЕѕitД› byl rozhodnutГЅ, Еѕe ji odsud musГ­ dostat pryДЌ.

„ProДЌ sis musel pro hledГЎnГ­ nevД›sty vybrat to ГєplnД› nejhorЕЎГ­ mГ­sto ve mД›stД›?“ zeptal se vГ©voda a vД›noval Erecovi vyДЌГ­tavГЅ pohled.

Brandt se k nД›mu otoДЌil takГ©.

„PoslednГ­ ЕЎance, pЕ™Г­teli,“ Е™ekl. „ZpГЎtky na tebe ДЌekГЎ hrad plnГЅ urozenГЅch dam. VЕЎechny nedoДЌkavГ© aЕѕ se vrГЎtГ­ЕЎ.“

Ale Erec rozhodnД› zakroutil hlavou.

„OtevЕ™i dveЕ™e,“ Е™ekl.

Jeden z vГ©vodovГЅch muЕѕЕЇ si pospГ­ЕЎil, aby splnil pЕ™Г­kaz. ZГЎpach rozlitГ©ho piva a mnohГЅch dalЕЎГ­ch vД›cГ­ jej okamЕѕitД› pЕ™imД›l ucuknout zpД›t.

UvnitЕ™ bylo kolem baru a na lavicГ­ch okolo dЕ™evД›nГЅch stolЕЇ shromГЎЕѕdД›no velkГ© mnoЕѕstvГ­ muЕѕЕЇ, kteЕ™Г­ spolu velmi hlasitД› mluvili, pokЕ™ikovali na sebe vtГ­pky, smГЎli se a nД›kteЕ™Г­ se vГ­ce ДЌi mГ©nД› hrubД› poЕЎЕҐuchovali. Byly to beze zbytku drsnГ© typy, s pivnГ­mi bЕ™ichy, neoholenГЅmi tvГЎЕ™emi a mnohdy ve velmi ЕЎpinavГ©m obleДЌenГ­. Nikdo z nich ale nevypadal, Еѕe by dokГЎzal obstГЎt v boji se cviДЌenГЅm rytГ­Е™em.

Erec uДЌinil nД›kolik krokЕЇ dovnitЕ™ a rozhlГ©dl se kolem. NedokГЎzal si pЕ™edstavit, jak by dГ­vka jako tamta mohla pracovat na takovГ©m mГ­stД›. Е?Г­kal si, Еѕe se nejspГ­ЕЎe spletli a vstoupili do ЕЎpatnГ©ho domu.

„PromiЕ€ mi, pane, hledГЎm mladou Еѕenu,“ Е™ekl Erec muЕѕi, kterГЅ stГЎl vedle nД›j. Byl vysokГЅ, s ЕЎirokГЅmi rameny, velkГЅm bЕ™ichem a kЕ™ovinatГЅm plnovousem.

„To jako vГЎЕѕnД›?“ vyprskl muЕѕ smГ­chy. „No, to jsi pЕ™iЕЎel na dost ЕЎpatnГЅ mГ­sto! Tohle nenГ­ ЕѕГЎdnej bordel. Ale hned naproti pЕ™es ulici jeden najdeЕЎ, panГЎДЌku. Holky tam jsou milГЅ a pД›knД› buclatГЅ!“

Opilec se rozЕ™ehtal Erecovi do tvГЎЕ™e a nД›kolik dalЕЎГ­ch se okamЕѕitД› pЕ™idalo.

„NehledГЎm ЕѕГЎdnГЅ bordel,“ odpovД›dД›l Erec klidnД›, „hledГЎm jednu konkrГ©tnГ­ Еѕenu, kterГЎ tu pracuje.“

„To asi myslГ­ tu sluЕѕtiДЌku,“ vykЕ™ikl jinГЅ velikГЅ muЕѕ. „Bude nejspГ­ЕЎ nД›kde vzadu a drhne podlahu. Е koda, byl bych radЕЎi, kdyby byla tady a sedД›la mi na klГ­nД›!“

VЕЎichni okolostojГ­cГ­ zaburГЎceli smГ­chem nad tГ­m vtipem. Erec pЕ™i pomyЕЎlenГ­ na takovou situaci mГ­rnД› zrudnul. Bylo mu jГ­ lГ­to. Musela dennД› obsluhovat takovГ© existence. To bylo vД›tЕЎГ­ ponГ­ЕѕenГ­, neЕѕ o jakГ©m se odvaЕѕoval uvaЕѕovat.

„A kterej ty vlastnД› seЕЎ?“ ozval se jinГЅ hlas.

Nato se objevil dalЕЎГ­ muЕѕ. Tento byl vД›tЕЎГ­ neЕѕ ostatnГ­, mД›l tmavГЅ plnovous i oДЌi, ЕЎirokou ДЌelist a panovaДЌnГЅ vГЅraz ve tvГЎЕ™i. SpoleДЌnД› s nГ­m pЕ™ichГЎzelo jeЕЎtД› nД›kolik dalЕЎГ­ch rvГЎДЌЕЇ. Na jeho tД›le bylo vГ­ce svalЕЇ neЕѕ tuku. EvidentnД› pЕ™inГЎЕЎel problГ©my.

„PokouЕЎГ­ЕЎ se sebrat mi moji sluЕѕebnou?“ zeptal se zlostnГЅm hlasem. „Tak to odsud radЕЎi hodnД› rychle vypadni!“

Postoupil kupЕ™edu a natГЎhl se, aby chytil Ereca za lГ­mec.

JenЕѕe ten nebyl nadarmo povaЕѕovГЎn za nejlepЕЎГ­ho bojovnГ­ka v celГ©m krГЎlovstvГ­. Po vЕЎech tД›ch letech trГ©ninku byly jeho reflexy na Гєrovni, o kterГ© se tomu chlapovi nemohlo ani zdГЎt. V okamЕѕiku, kdy se jeho ruka dotkla Erecova tД›la, nГЎhle bleskurychle a automaticky zareagoval, chytil ji, stГЎhl dolЕЇ, zkroutil do bolestivГ©ho Гєhlu za muЕѕovГЅmi zГЎdy a nГЎslednД› poslal celou tu horu masa napЕ™Г­ДЌ mГ­stnostГ­.

Obr narazil do ostatnГ­ch jako dД›lovГЎ koule a srazil je k zemi jako kuЕѕelky.

CelГЎ mГ­stnost se propadla do hrobovГ©ho ticha. VЕЎichni se se zatajenГЅm dechem dГ­vali co bude dГЎl.

„BOJ! BOJ!“ zaДЌal kdosi skandovat a ostatnГ­ se brzy pЕ™idali.

OtЕ™esenГЅ hostinskГЅ se vyЕЎkrГЎbal zpГЎtky na nohy a se zuЕ™ivГЅm rykem se rozbД›hl na Ereca.

Ten ale tentokrГЎt na nic neДЌekal. Vyrazil ГєtoДЌnГ­kovi vstЕ™Г­c, napЕ™ГЎhl se a v plnГ© rychlosti jej loktem udeЕ™il do obliДЌeje, ДЌГ­mЕѕ mu jednou ranou ДЌistД› pЕ™erazil nos.

Hromotluk se zapotГЎcel nД›kolik krokЕЇ nazpД›t a potom se jak ЕЎirokГЅ, tak dlouhГЅ zЕ™Г­til na zГЎda na podlahu.

Erec rychle doЕЎel k nД›mu, chytil jej za lГ­mec, zvedl ze zemД› a navzdory obrovitosti toho muЕѕe, jej zvedl nad hlavu. Potom udД›lal dva sviЕѕnГ© kroky kupЕ™edu a hodil jej napЕ™Г­ДЌ mГ­stnostГ­ jako pytel brambor mezi ostatnГ­. Jedinou ranou tak srazil k zemi dobrou polovinu mГ­stnosti.

VЕЎichni ostatnГ­ zЕЇstali ohromД›nД› zГ­rat, pЕ™estali pokЕ™ikovat a utichli. ZaДЌГ­nalo jim dochГЎzet, Еѕe narazili na nД›koho zvlГЎЕЎtnГ­ho. Najednou se vЕЎak k ДЌinu odhodlal barman, kterГЅ se teДЏ vyЕ™Г­til na Ereca s rozbitou lahvГ­ v ruce.

Erec o nД›m vДЌas vД›dД›l a okamЕѕitД› poloЕѕil ruku na jГ­lec svГ©ho meДЌe. NeЕѕ ale mohl tasit, objevil se na scГ©nД› Brandt, kterГЅ bleskurychle vytГЎhl dГЅku a neЕѕ si barman staДЌil uvД›domit kolik uhodilo, uЕѕ mД›l jejГ­ ДЌepel pЕ™itisknutou ke krku.

Zastavil se uprostЕ™ed kroku jako socha, ostЕ™Г­ uЕѕ se tГ©mД›Е™ staДЌilo zakousnout do jeho kЕЇЕѕe. Potom s oДЌima ЕЎiroce vykulenГЅma strachem a s rukou tЕ™Г­majГ­cГ­ lahev stГЎle napЕ™aЕѕenou, stГЎl a ДЌekal, co pЕ™ijde. V mГ­stnosti teДЏ bylo takovГ© ticho, Еѕe spadnuvЕЎГ­ ЕЎpendlГ­k by tu nadД›lal nepЕ™imД›Е™enГЅ randГЎl.

„ZahoДЏ to,“ Е™ekl Brandt suЕЎe.

Barman jej okamЕѕitД› poslechl a pustil lГЎhev, kterГЎ se roztЕ™Г­ЕЎtila o podlahu.

Erec pomalu tasil meДЌ, nechal si pЕ™i tom zГЎleЕѕet, aby byl zvuk ДЌepele, kterГЎ se tЕ™ela o pochvu, co nejhlasitД›jЕЎГ­ a pomalu dokrГЎДЌel k hostinskГ©mu, kterГЅ se stГЎle jeЕЎtД› vГЎlel v mrГЎkotГЎch na podlaze. Е piДЌka meДЌe smД›Е™ovala k jeho krku.

„PovГ­m to jenom jednou,“ oznГЎmil mu Erec. „OkamЕѕitД› vyhoДЏ vЕЎechnu tuhle sebranku ven. TeДЏ hned. A koukej zaЕ™Г­dit, abych se mohl setkat s onou dГЎmou. O samotД›.“

„VГ©voda!“ zakЕ™iДЌel nД›kdo.

OДЌi vЕЎech se otoДЌily ukazovanГЅm smД›rem a koneДЌnД› si povЕЎimly vГ©vody, kterГЅ stГЎl se svou strГЎЕѕГ­ ve dveЕ™Г­ch. VЕЎichni pЕ™Г­tomnГ­ si pospГ­ЕЎili, aby rychle sЕ€ali z hlav jejich pokrГЅvky a uklonili se.

„Pokud tahle mГ­stnost nebude prГЎzdnГЎ v okamЕѕiku, kdy pЕ™estanu mluvit,“ oznГЎmil vЕЎem vГ©voda, „tak kaЕѕdГЅ z vГЎs niДЌemЕЇ skonДЌГ­ v ЕЎatlavД›.“

MГ­stnost okamЕѕitД› explodovala aktivitou, vЕЎichni se jeden pЕ™es druhГ©ho drali k vГЅchodu, aЕҐ uЕѕ volili jako nejkratЕЎГ­ cestu dveЕ™e nebo nД›kterГ© z oken. Jejich nedopitГ© nГЎpoje zЕЇstaly osamД›le stГЎt na stolech.

„Ty taky,“ Е™ekl Brandt barmanovi, sЕ€al dГЅku z jeho krku, chytil jej hrubД› za vlasy a smГЅknul s nГ­m smД›rem ke dveЕ™Г­m.

MГ­stnost, kterГЎ jeЕЎtД› pЕ™ed nД›kolika mГЎlo okamЕѕiky praskala ve ЕЎvech, teДЏ najednou zela prГЎzdnotou. UvnitЕ™ zЕЇstali jenom Erec s Brandtem a vГ©voda s nД›kolika svГЅmi muЕѕi. Ti za poslednГ­m opilcem zabouchli vachrlatГ© dveЕ™e.

Erec se otoДЌil k hostinskГ©mu, kterГЅ uЕѕ se mezitГ­m zvlГЎdl na zemi posadit a teДЏ si nevД›Е™Г­cnД› vytГ­ral krev z rozbitГ©ho nosu. Erec jej obД›ma rukama chytil za lГ­mec, zvednul ho a hrubД› jej posadil na dЕ™evД›nou lavici.

„ГљplnД› jste mi zniДЌili dneЕЎnГ­ kЕЎeft,“ postД›Еѕoval si hostinskГЅ. „Za to mi zaplatГ­te.“

VГ©voda k nД›mu pЕ™istoupil a vrazil mu facku.

„MЕЇЕѕu tД› klidnД› nechat popravit za to, Еѕe ses dotknul tohoto muЕѕe,“ zavrДЌel na nД›j. „VГ­ЕЎ vЕЇbec, kdo to je? Tohle je Erec, prvnГ­ krГЎlovskГЅ rytГ­Е™ a ЕЎampiГіn StЕ™Г­brnГЅch. Pokud si to bude pЕ™ГЎt, mЕЇЕѕe tД› klidnД› zabГ­t sГЎm, a to hned tady a teДЏ.“

HostinskГЅ se podГ­val na Ereca a vЕЇbec poprvГ© se v jeho tvГЎЕ™i objevil skuteДЌnГЅ respekt. TГ©mД›Е™ se na svГ© lavici zaДЌal tЕ™ГЎst.

„NemД›l jsem nejmenЕЎГ­ tuЕЎenГ­. NepЕ™edstavil ses.“

„Kde je?“ Е™ekl Erec netrpД›livД›.

„Je vzadu. VytГ­rГЎ kuchyЕ€. Co od nГ­ chceЕЎ? Ukradla snad na tГ© hostinД› nД›co? Je to jenom obyДЌejnГЎ sluЕѕka.“

V ErecovД› ruce se bleskurychle objevil nЕЇЕѕ, kterГЅ se zГЎhy zastavil kousГ­ДЌek od muЕѕova hrdla.

„JeЕЎtД› jednou ji nazveЕЎ вЂ?sluЕѕkouвЂ?,“ zahrozil mu, „a mЕЇЕѕeЕЎ si bГЅt jistГЅ, Еѕe ti podЕ™Г­znu krk. RozumГ­ЕЎ mi?“

MuЕѕovy oДЌi se zalily slzami. Pomalu pokГЅval hlavou.

„PЕ™iveДЏ ji sem a koukej si pospГ­ЕЎit?“ poruДЌil mu Erec, ЕЎkubnutГ­m jej zvedl na nohy a jeЕЎtД› jej nakopnul. MuЕѕovi trvalo nД›kolik dalЕЎГ­ch krokЕЇ, neЕѕ opД›t nabral rovnovГЎhu.

KdyЕѕ odeЕЎel, ozvalo se z chodby vedoucГ­ do kuchynД› Е™inДЌenГ­ nГЎdobГ­ a tlumenГ© nadГЎvky. O nД›kolik okamЕѕikЕЇ pozdД›ji se dveЕ™e znovu otevЕ™ely a dovnitЕ™ vstoupilo nД›kolik Еѕen odД›nГЅch v hadrech a s ДЌepci na hlavГЎch, vЕЎechny umaЕЎtД›nГ© od prГЎce. Byly tam tЕ™i starГ© Еѕeny, moЕѕnГЎ tak ЕЎedesГЎtiletГ©. Erec si na okamЕѕik pomyslel, jestli hostinskГЅ pochopil, o kom celou dobu mluvil.

Ale potom se objevila. Jeho srdce se v ten moment zastavilo.

Najednou nemohl ani poЕ™ГЎdnД› dГЅchat. Byla to ona.

MД›la na sobД› zГЎstД›ru, celou umaЕЎtД›nou od ЕЎpГ­ny, hlavu nesla hluboce sklonД›nou, jakoby se ostГЅchala se rozhlГ©dnout. Vlasy mД›la svГЎzanГ© a schovanГ© pod ЕЎГЎtkem. Na tvГЎЕ™Г­ch zela vrstva ЕЎpГ­ny, ale pЕ™es to vЕЎechno Ereca znovu ohromila. JejГ­ pleЕҐ byla tak mladГЎ a perfektnГ­. MД›la nГЎdhernД› klenutГ© lГ­cnГ­ kosti, malГЅ nos a plnГ© rty. MД›la hrdГ© ДЌelo, svД›dДЌГ­cГ­ o urozenosti a nД›kolik pramenЕЇ nГЎdhernГЅch zlatГЅch vlasЕЇ nezbednД› utГ­kalo zpod ЕЎГЎtku.

Na kratiДЌkГЅ okamЕѕik se po nД›m podГ­vala svГЅma velkГЅma, mandlovД› zelenГЅma oДЌima, kterГ© ve svД›tle pochodnД› jiskЕ™ily odstГ­ny blankytnД› modrГ©, a znovu jej zbavila slov. Ke svГ©mu pЕ™ekvapenГ­ zjistil, Еѕe je jГ­ uchvГЎcen jeЕЎtД› vГ­ce neЕѕ kdyЕѕ ji uvidД›l poprvГ©.

Za nГ­ pЕ™ichГЎzel hostinskГЅ, mraДЌil se a stГЎle jeЕЎtД› se snaЕѕil zastavit krev vytГ©kajГ­cГ­ z rozbitГ©ho nosu. DГ­vka, spolu se starЕЎГ­mi Еѕenami, pЕ™eЕЎla nesmД›le mГ­stnost k Erecovi a uklonila se. Erec jГ­ pokynul uklidЕ€ujГ­cГ­m gestem.

„MЕЇj pane,“ Е™ekla jemnГЅm, melodickГЅm hlasem, kterГЅ naplЕ€oval Erecovo srdce radostГ­. „ProsГ­m, povД›z mi ДЌГ­m jsem tД› urazila. NevГ­m co jsem provedla, ale aЕҐ to bylo cokoliv, je mi to neskonale lГ­to.“

Erec se usmГЎl. Slova, kterГЎ pronesla, zvuk jejГ­ho hlasu a jazyk, kterГЅ k tomu volila, to vЕЎechno v nД›m probouzelo novou vlnu sympatiГ­. PЕ™ГЎl si, aby nikdy nepЕ™estala mluvit.

NatГЎhl ruku, dotkl se jejГ­ tvГЎЕ™e a nechal na nГ­ svГ© prsty aЕѕ do chvГ­le, kdy se mu koneДЌnД› podГ­vala do oДЌГ­. Jeho srdce se rozbuЕЎilo. Bylo to jako ponoЕ™it se do blankytnГ© moЕ™skГ© laguny.

„MГЎ panГ­, neuДЌinila jsi nic ЕЎpatnГ©ho. NemyslГ­m si, Еѕe bys mД› nД›kdy nД›ДЌГ­m dokГЎzala rozzlobit. NepЕ™iЕЎel jsem sem z hnД›vu, nГЅbrЕѕ z lГЎsky. Od okamЕѕiku, kdy jsem tД› poprvГ© spatЕ™il, uЕѕ nedokГЎЕѕu myslet na nic jinГ©ho.“

DГ­vku takovГЎ odpovД›ДЏ oДЌividnД› zaskoДЌila, neboЕҐ okamЕѕitД› sklopila zrak zpД›t k zemi a nД›kolikrГЎt rychle zamrkala. Promnula si ruce a najednou pЕЇsobila velmi nervГіznД›. OДЌividnД› na nic podobnГ©ho nebyla zvyklГЎ.

„MГЎ panГ­, prosГ­m, povД›z. JakГ© je tvГ© jmГ©no?“

„Alistair,“ odpovД›dД›la skromnД›.

„Alistair,“ opakoval Erec nadЕЎenД›. PЕ™iЕЎlo mu to jako nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ jmГ©no, kterГ© kdy slyЕЎel.

„NerozumГ­m ale, k ДЌemu jej potЕ™ebujeЕЎ znГЎt,“ dodala jemnД› aniЕѕ odtrhla zrak od podlahy. „Jsi lordem a jГЎ jsem obyДЌejnГЎ sluЕѕebnГЎ.“

„Moje sluЕѕebnГЎ, abychom byli pЕ™esnГ­,“ Е™ekl hostinskГЅ drze a pЕ™edstoupil kupЕ™edu. „ZavГЎzala se mi. PЕ™ed mnoha lety se tu upsala do sluЕѕby. SlГ­bila mi sedm let. Na oplГЎtku ode mД› mГЎ jГ­dlo a kde hlavu sloЕѕit. TeДЏ slouЕѕГ­ tЕ™etГ­ rok. TakЕѕe mЕЇЕѕeЕЎ vidД›t, Еѕe tu jenom marnГ­ЕЎ ДЌas. Je moje. VlastnГ­m ji na zГЎkladД› prГЎvoplatnГ© smlouvy. NemЕЇЕѕeЕЎ si ji odvГ©st pryДЌ. Je moje. RozumГ­ЕЎ tomu?“

Erec toho muЕѕe nenГЎvidД›l vГ­c, neЕѕ kohokoliv jinГ©ho. NechybД›lo mnoho aby tasil svЕЇj meДЌ a proklГЎl jej. Ale jakkoliv by si to byl i zaslouЕѕil, Erec nehodlal poruЕЎit krГЎlovskГ© zГЎkony. A navГ­c, veЕЎkerГ© jeho ДЌiny pЕ™ece reprezentovaly sГЎm trЕЇn.

„KrГЎlovskГЅ zГЎkon je krГЎlovskГЅ zГЎkon,“ odpovД›dД›l Erec stroze. „NehodlГЎm jej poruЕЎovat. TakГ© je ale pravda, Еѕe zГ­tra zaДЌГ­nГЎ turnaj. A jГЎ, jakoЕѕto kaЕѕdГЅ z jeho ГєДЌastnГ­kЕЇ, mГЎm prГЎvo si vybrat nevД›stu. TГ­mto oznamuji, Еѕe jsem si vybral Alistair.“

MГ­stnostГ­ probД›hlo pЕ™ekvapenГ© zaЕЎumД›nГ­.

„Pokud,“ dodal potom , „s tГ­m ona ovЕЎem souhlasГ­.“

PodГ­val se na Alistair, kterГЎ nadГЎle klopila tvГЎЕ™ k zemi. DobЕ™e vidД›l, Еѕe se ДЌervenГЎ.

„SouhlasГ­ЕЎ, mГЎ panГ­?“ zeptal se.

V mГ­stnosti nastalo hrobovГ© ticho.

„MЕЇj pane,“ Е™ekla jemnД› , „nemГЎЕЎ tuЕЎenГ­, kdo jsem ani odkud pochГЎzГ­m, natoЕѕ proДЌ jsem teДЏ tady. A jГЎ se obГЎvГЎm, Еѕe ti ЕѕГЎdnГ© z tД›chto vД›cГ­ ani nemohu prozradit.“

Erec se na nГ­ nechГЎpavД› dГ­val.

„ProДЌ bys mi to nemohla povД›dД›t?“

„NeЕ™ekla jsem to nikomu od chvГ­le, co jsem sem pЕ™ijela. PЕ™Г­sahala jsem.“

„Ale proДЌ?“ nalГ©hal zvД›davД›.

Ale Alistair uЕѕ pouze tiЕЎe stГЎla a klopila zrak.

„Je to pravda,“ vloЕѕila se do hovoru jedna ze starЕЎГ­ch Еѕen. „Tahle holka nГЎm nikdy neЕ™ekla, kdo doopravdy je. Anebo proДЌ se nechala najmout. OdmГ­tГЎ nГЎm to povД›dД›t. SnaЕѕГ­me se to z nГ­ dostat uЕѕ roky.“

Erec byl naprosto zmatenГЅ. JenЕѕe tГ­m se pro nД›j stГЎvala jeЕЎtД› zajГ­mavД›jЕЎГ­.

„Pokud nesmГ­m vД›dД›t, kdo ve skuteДЌnosti jsi, tak to vД›dД›t nebudu,“ Е™ekl potom. „CtГ­m tvou pЕ™Г­sahu. To ale nijak nezmГ­rЕ€uje mЕЇj zГЎjem o tebe. MГЎ panГ­, kГЅmkoliv jsi, pokud tento turnaj vyhraji, tak si tД› vyberu za manЕѕelku. PЕ™ed vЕЎemi Еѕenami z celГ©ho krГЎlovstvГ­ chci bojovat prГЎvД› o tebe. PtГЎm se tД› znovu: souhlasГ­ЕЎ s tГ­m?“

JejГ­ oДЌi zЕЇstГЎvaly i nadГЎle pЕ™ibity k podlaze a teДЏ se z nich navГ­c jeЕЎtД› zaДЌaly hrnout velkГ© slzy.

Pak se Alistair najednou otoДЌila a utekla z mГ­stnosti pryДЌ.

Erec zЕЇstal zkoprnД›le stГЎt, stejnД› jako vЕЎichni ostatnГ­. NemД›l tuЕЎenГ­, jak by si jejГ­ jednГЎnГ­ mД›l vyklГЎdat.

„VidГ­ЕЎ? AkorГЎt jsi tu plГЅtval svГЅm i mГЅm ДЌasem,“ Е™ekl hospodskГЅ. „OdmГ­tla tД›. SmiЕ™ se s tГ­m tedy.“

Erec se na nД›j zamraДЌil.

„NeodmГ­tla ho,“ vloЕѕil se do toho Brandt. „Nedala ЕѕГЎdnou odpovД›ДЏ.“

„MГЎ prГЎvo vzГ­t si ДЌas na rozmyЕЎlenou,“ Е™ekl Erec na jejГ­ obranu. „KoneckoncЕЇ, je tu mnoho vД›cГ­, kterГ© je tЕ™eba promyslet. Ani ona mД› vЕЇbec neznГЎ.“

Potom se omdlДЌel a pЕ™emГЅЕЎlel, co by teДЏ bylo nejlepЕЎГ­ udД›lat.

„Dnes tu pЕ™espГ­m,“ oznГЎmil nakonec. „Dej mi pokoj vedle jejГ­ho. RГЎno, jeЕЎtД› neЕѕ zaДЌne turnaj, se jГ­ zeptГЎm znovu. Pokud bude souhlasit a pokud se mi podaЕ™Г­ zvГ­tД›zit, tak se stane mojГ­ Еѕenou. Pokud k tomu dojde, tak jГ­ vykoupГ­m ze sluЕѕby u tebe a ona toto mГ­sto se mnou navЕѕdy opustГ­.“

HostinskГЅ Ereca pod svou stЕ™echou oДЌividnД› nechtД›l, ale nemД›l odvahu cokoliv namГ­tnout, takЕѕe se jenom otoДЌil a odeЕЎel z mГ­stnosti pryДЌ, pЕ™iДЌemЕѕ za sebou prГЎskl dveЕ™mi.

„Jsi si jistГЅ, Еѕe tu chceЕЎ zЕЇstat?“ zeptal se vГ©voda. „Еѕe se nechceЕЎ radД›ji se s nГЎmi vratit do hradu?“

Erec vГЎЕѕnД› pЕ™ikГЅvnul.

„Nikdy jsem si nebyl niДЌГ­m tak jistГЅ, jako tГ­mhle.“




KAPITOLA OSMГЃ


Thor proletД›l hlavou napЕ™ed vzduchem a vzГЎpД›tГ­ narazil na hladinu DraДЌГ­ho moЕ™e. Jakmile se ponoЕ™il, ucГ­til, Еѕe voda je horkГЎ.

OtevЕ™el oДЌi a okamЕѕitД› si pЕ™ГЎl, aby to byl neudД›lal. ZahlГ©dl Е™adu podivnГЅch, oЕЎklivГЅch podmoЕ™skГЅch pЕ™Г­ЕЎer. NД›kterГ© byly velkГ© a jinГ© malГ©. VЕЎechny vЕЎak vypadaly jako z jinГ©ho svД›ta. Tohle moЕ™e se pЕ™Г­mo hemЕѕilo Еѕivotem. Modlil se, aby na nД›j nezaГєtoДЌili, dokud se nedostane do bezpeДЌГ­ na palubД› ДЌlunu.

KdyЕѕ se vynoЕ™il, aby se mohl nadechnout, ihned se zaДЌal rozhlГ­Еѕet po topГ­cГ­m se chlapci. UvidД›l ho v poslednГ­ chvГ­li, zrovna kdyЕѕ v poslednГ­m zГЎchvД›vu sil v boji s vodou zmГ­tal rukama na hladinД›. O nД›kolik mГЎlo vteЕ™in pozdД›ji jiЕѕ by se jistД› utopil.

Thor se k nД›mu natГЎhl, ovinul mu paЕѕi kolem tД›la, jeho hlavu si opЕ™el o svojГ­ tak, aby zЕЇstala nad vodou, a zaДЌal plavat pryДЌ z toho mГ­sta. Nato uslyЕЎel zakЕ€uДЌenГ­ a zhrozil se, kdyЕѕ zjistil, Еѕe Krohn musel skoДЌit do vody za nГ­m. Leopard teДЏ plaval k Thorovi a kЕ€uДЌel. Thor o nД›j mД›l strach, ale jeho ruce byly plnД› zamД›stnГЎny, takЕѕe nemohl v tom okamЕѕiku pro kotД› mnoho udД›lat.

SnaЕѕil se pЕ™Г­liЕЎ nedГ­vat, jak bojuje s rudou rozvГ­Е™enou vodou ze kterГ© se neustГЎle vynoЕ™ovaly rozmanitГ© potvory. PЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­m se teДЏ vynoЕ™ila oЕЎklivГЎ, nafialovД›lГЎ pЕ™Г­ЕЎera, kterГЎ mД›la ДЌtyЕ™i paЕѕe a dvД› hlavy, zasyДЌela na nД›j a zase se ponoЕ™ila. Thor musel zmД›nit smД›r, aby se jГ­ vyhnul.

ДЊlun byl teДЏ asi dvacet metrЕЇ od nД›j. OpЕ™el se vЕЎemi silami do vody. Jednou rukou a nohama pГЎdloval, zatГ­mco druhou pЕ™idrЕѕoval chlapce. Ten se zmГ­tal, kЕ™iДЌel a nijak Thorovi jeho zГЎchrannou misi neulehДЌoval. KaЕѕdou chvГ­li hrozilo, Еѕe stГЎhne oba pod hladinu.

„Uklidni se!“ zaЕ™val mu Thor drsnД› do ucha v nadД›ji, Еѕe to pomЕЇЕѕe.

Nakonec se pЕ™ece jenom uklidnil. Na chvГ­li se plavalo lГ©pe, aЕѕ do okamЕѕiku, kdy se nД›kde pЕ™ed nimi ozvalo mohutnГ© ЕЎplouchnutГ­ a z vody se vynoЕ™ila dalЕЎГ­ obluda. Tahle byla malГЎ, mД›la Еѕlutou hranatou hlavu, ДЌtyЕ™i chapadla a plavala s podivnГЅmi chЕ™estivГЅmi zvuky pЕ™Г­mo k nД›mu. PЕ™ipomГ­nala trochu hada chЕ™estГЅЕЎe, kterГЅ naЕЎel zpЕЇsob, jak se zabydlet v moЕ™i, aЕѕ na to, Еѕe jejГ­ hlava byla pЕ™Г­liЕЎ hranatГЎ. Thor se v duchu smГ­Е™il s myЕЎlenkou, Еѕe bude zГЎhy pokousГЎn, ale pЕ™Г­ЕЎera najednou otevЕ™ela tlamu a plivla na nД›j proud moЕ™skГ© vody. SnaЕѕil se rychle si ji vytЕ™Г­t z oДЌГ­.

Potom plavala v kruzГ­ch kolem nich a opakovala stejnГЅ postup. Thor napnul veЕЎkerГ© zbГЅvajГ­cГ­ sГ­ly a snaЕѕil se uniknout.

DaЕ™ilo se. ДЊlun byl blГ­Еѕe a blГ­Еѕe, kdyЕѕ tu se po stranД› z vody vynoЕ™ila dalЕЎГ­ obluda. Tahle byla dlouhГЎ, ГєzkГЎ, oranЕѕovГ© barvy, jejГ­ tlama byla zakonДЌena dvД›ma velkГЅmi zuby a po tД›le mД›la desГ­tky malГЅch noЕѕek. TД›lo bylo zakonДЌeno dlouhГЅm ocasem, kterГЅ nepЕ™estГЎval biДЌovat svГ© okolГ­ ve vЕЎech smД›rech. Trochu pЕ™ipomГ­nala obrГЎcenГ©ho velkГ©ho humra. ZaДЌala krouЕѕit kolem chlapcЕЇ, pomalu se pЕ™ibliЕѕovat a ГєtoДЌit dlouhГЅm ocasem. V jednom okamЕѕiku ostnatГЅ ocas zasГЎhl Thora do paЕѕe. Ten vykЕ™ikl bolestГ­.

Obluda se stГЎhla, aby vzГЎpД›tГ­ znovu udeЕ™ila. Zas a znovu biДЌovala vyhlГ©dnutou koЕ™ist. Thor si pЕ™ГЎl, aby mohl vytГЎhnout svЕЇj meДЌ a poЕ™ГЎdnД› ji pЕ™etГЎhnout, ale mД›l teДЏ jenom jednu volnou ruku a tu potЕ™eboval, aby je oba dva udrЕѕel nad vodou.

Krohn, kterГЅ se stГЎle drЕѕel poblГ­Еѕ, na pЕ™Г­ЕЎeru zasyДЌel hlasem, pЕ™i kterГ©m i Thorovi vstГЎvaly vlasy na zГЎtylku. Potom se vydal nebojГЎcnД› rovnou k tomu tvorovi, kterГЅ byl takovou troufalostГ­ zaskoДЌen a neЕѕ se k nД›mu rozzlobenГЅ leopard staДЌil dostat, zmizel pod hladinou. Thor si oddechl Гєlevou, kdyЕѕ tu se obluda najednou vynoЕ™ila na druhГ© stranД› a zaДЌala jej biДЌovat nanovo. Krohn je obeplul a neГєnavnД› tu vД›c pronГЎsledoval. NД›kolikrГЎt uЕѕ se dokonce dostal tak blГ­zko, Еѕe ji mohl kousnout. Obluda byla vЕЎak neobyДЌejnД› mrЕЎtnГЎ, takЕѕe jeho ДЌelisti pokaЕѕdГ© nakonec sklaply naprГЎzdno.

Thor plaval jako o Еѕivot, bylo jasnГ©, Еѕe jedinГЎ cesta, jak se ubrГЎnit, je dostat se co nejrychleji z vody. Po chvГ­li, kterГЎ se zdГЎla jako vД›ДЌnost, kdy musel plavat tak usilovnД› jako snad jeЕЎtД› nikdy pЕ™edtГ­m, se koneДЌnД› dostali blГ­zko ke ДЌlunu, divoce se zmГ­tajГ­cГ­mu v pЕ™Г­livovГЅch vlnГЎch. StarЕЎГ­ chlapci z Legie, kteЕ™Г­ s Thorem ani jeho vrstevnГ­ky nikdy nepromluvili ani slovo, uЕѕ ДЌekali, aby mu pomohli nahoru. Natahovali se pЕ™es okraj a podГЎvali mu ruce.

Thor nejprve pomohl zachrГЎnД›nГ©mu chlapci. StarЕЎГ­ jej popadli za ruce a vytГЎhli z vody. Potom byla Е™ada na Krohnovi, kterГ©ho Thor chytil pod bЕ™ichem a vyhodil z vody do ДЌlunu. Krohn dopadl na mokrou palubu na vЕЎechny ДЌtyЕ™i, ale okamЕѕitД› uklouzl a musel se do dЕ™eva zaklesnout drГЎpy. Ihned potГ©, co se mu na kolГ©bajГ­cГ­ se palubД› podaЕ™ilo najГ­t ztracenou rovnovГЎhu, se rozbД›hl zpГЎtky k okraji vyhlГ­Еѕet Thora. OpЕ™el se o okraj ДЌlunu, dГ­val se do vody a mЕ€oukal.

Thor se natГЎhl, chytil nabГ­zenou ruku jednoho z chlapcЕЇ a zaДЌal se vytahovat na palubu, kdyЕѕ tu najednou ucГ­til, Еѕe se kolem jeho kotnГ­ku a lГЅtka ovinulo nД›co tlustГ©ho. OtoДЌil se, aby zjistil, co to je. Jeho srdce se mГЎlem zastavilo Гєlekem, protoЕѕe uvidД›l obrovskou sytД› zelenou oliheЕ€, kterГЎ se jej snaЕѕila stГЎhnout pod vodu.

VykЕ™ikl bolestГ­, neboЕҐ jejГ­ chapadla mД›la ostrГ© trny, jeЕѕ se mu zarГЅvaly do kЕЇЕѕe.

Bylo jasnГ©, Еѕe pokud nД›co rychle nepodnikne, bude to jeho konec. Volnou rukou sГЎhl k opasku, tasil krГЎtkГЅ nЕЇЕѕ, pЕ™edklonil se a seknul do chapadla. To ale bylo pЕ™Г­liЕЎ pevnГ© a nЕЇЕѕ ani nepronikl tlustou kЕЇЕѕГ­.

Jenom tГ­m obludu rozbД›snil. Najednou se celГЎ vynoЕ™ila. NemД›la ЕѕГЎdnГ© oДЌi, za to vЕЎak dvД› tlamy na dlouhГ©m krku, jednu nad druhou, a obД› plnГ© zubЕЇ ostrГЅch jako Еѕiletky. ZaДЌala se vytahovat k Thorovi. Thor cГ­til, jak se mu ostny zaЕ™ezГЎvajГ­ do masa a vidД›l, Еѕe rГЎna zaДЌala krvГЎcet. Musel jednat rychle. I kdyЕѕ se ho starЕЎГ­ chlapci pokouЕЎeli udrЕѕet, jeho ruka neustГЎle sklouzГЎvala a on byl pomalu stahovГЎn zpГЎtky do moЕ™e.

Krohn ЕѕalostnД› naЕ™Г­kal a celГЅ najeЕѕenГЅ se pЕ™ipravoval ke skoku do vody. Ale i on musel urДЌitД› vД›dД›t, Еѕe na to jeho sГ­ly nemohou staДЌit.

Jeden ze starЕЎГ­ch najednou zakЕ™iДЌel:

„SKRДЊ SE!“

Thor sklonil hlavu, nad nГ­Еѕ vzГЎpД›tГ­ proletД›lo kopГ­. HvГ­zdlo vzduchem, ale nakonec minulo svЕЇj cГ­l a neЕЎkodnД› se utopilo v moЕ™i. PЕ™Г­ЕЎera byla na tenhle zpЕЇsob boje pЕ™Г­liЕЎ rychlГЎ a tenkГЎ.

Krohn se najednou odhodlal a skoДЌil z boku ДЌlunu zpГЎtky do vody. JeЕЎtД› v letu otevЕ™el do ЕЎiroka tlamu, pЕ™istГЎl pЕ™Г­ЕЎeЕ™e rovnou na krku a zakousl se do nД›j. Potom zaДЌal zuЕ™ivД› trhat hlavou sem a tam. Nic by jej v ten okamЕѕik nedonutilo, aby ji pustil.

Ale byla to pЕ™edem prohranГЎ bitva. KЕЇЕѕe toho tvora byla pЕ™Г­liЕЎ tlustГЎ a svaly pЕ™Г­liЕЎ silnГ©. Obluda sebou nД›kolikrГЎt zazmГ­tala a nakonec Krohna shodila do vody. ZГЎroveЕ€ jeЕЎtД› vГ­ce sevЕ™ela Thorovu nohu. Zmocnil se ho podivnГЅ pocit. Najednou lapal po dechu, jako by z nД›j ten tvor snad vysГЎval kyslГ­k. Chapadlo zaklesnutГ© do rГЎny navГ­c ЕЎГ­lenД› pГЎlilo. Thor mД›l pocit, Еѕe mu kaЕѕdou chvГ­li snad musГ­ utrhnout nohu.

V poslednГ­m zoufalГ©m pokusu o zГЎchranu se Thor sГЎm pustil chlapcovy ruky, odrazil se volnou nohou od boku ДЌlunu, ve skoku se otoДЌil a sГЎhl k opasku, aby tasil meДЌ.

NepodaЕ™ilo se mu ho ale vytГЎhnout vДЌas. NamГ­sto toho dopadl na bok do vody.

Voda kolem nД›j se okamЕѕitД› zmД›nila v rychle tekoucГ­ proud, jak byl unГЎЕЎen dГЎl od ДЌlunu. Obluda se ho snaЕѕila odtГЎhnout do moЕ™e. Byl stahovГЎn dГЎl a dГЎle, ДЌГ­m dГЎl rychleji a i kdyЕѕ se ze vЕЎech sil snaЕѕil vЕЎemoЕѕnД› vzdorovat, nebylo to nic platnГ©. DalЕЎГ­ myЕЎlenkou, kterГЎ mu vytanula na mysli, bylo, Еѕe je stahovГЎn pod vodu a do hlubin DraДЌГ­ho moЕ™e.




KAPITOLA DEVГЃTГЃ


Gwendolyn bД›Еѕela po otevЕ™enГ© louce. JejГ­ otec krГЎl MacGil bД›Еѕel spolu s nГ­. Byla jeЕЎtД› malГЎ, moЕѕnГЎ, Еѕe jГ­ mohlo bГЅt tak deset let a jejГ­ otec byl taktГ©Еѕ mladЕЎГ­. Jeho plnovous byl krГЎtce stЕ™iЕѕenГЅ a nebyla v nД›m ani jedinГЎ stЕ™Г­brnГЎ nitka. TakГ© obliДЌej byl bez jakГЅchkoliv vrГЎsek, pleЕҐ mladГЎ a zГЎЕ™Г­cГ­. Byl ЕЎЕҐastnГЅ, bezstarostnГЅ, drЕѕel ji pЕ™i bД›hu za ruku a spokojenД› se smГЎl. Tohle byl otec, kterГ©ho si pamatovala, takhle ho dЕ™Г­ve znala.

Potom ji chytil a jedinГЅm pohybem si ji pЕ™ehodil pЕ™es rameno a zaДЌal se toДЌit dokola. Znovu a znovu. Jeho smГ­ch byl silnД›jЕЎГ­ a silnД›jЕЎГ­ a ona nemohla jinak, neЕѕ hystericky vЕ™Г­skat. Bylo jГ­ v jeho rukГЎch tak dobЕ™e a pЕ™ГЎla si, aby jejich spoleДЌnГ© chvГ­le nikdy neskonДЌily.

KdyЕѕ ji ale poloЕѕil na zem, stalo se nД›co divnГ©ho. SluneДЌnГЅ den se najednou promД›nil v soumrak. KdyЕѕ se Gwenina chodidla znovu dotkla zemД›, pocГ­tila, Еѕe uЕѕ nestojГ­ na louce plnГ© kvД›tin a trГЎvy, ale boЕ™Г­ se aЕѕ po kotnГ­ky do bahna. JejГ­ otec teДЏ leЕѕel v tom bahnД› na zГЎdech nД›kolik krokЕЇ od nГ­ a vypadal mnohem starЕЎГ­ neЕѕ pЕ™edtГ­m. Mnohem, mnohem starЕЎГ­, dokonce aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ staЕ™e. ZdГЎlo se, Еѕe se nemЕЇЕѕe hГЅbat. O kus dГЎl od nД›j leЕѕela v bahnД› jeho krГЎlovskГЎ koruna.

„Gwendolyn,“ zasГ­pal. „MГЎ dcero. PomoЕѕ mi.“

S vypД›tГ­m vЕЎech sil zvedl z bahna ruku a natГЎhl ji k nГ­.

OkamЕѕitД› vyrazila, aby mu pomohla, aby chytila jeho nabГ­zenou ruku. JenЕѕe jejГ­ chodidla se nemohla odlepit od zemД›. PodГ­vala se dolЕЇ, co se to dД›je, aby zjistila, Еѕe bahno kolem jejГ­ch nohou tuhne, vysuЕЎuje se a praskГЎ. ZaДЌala se zmГ­tat, aby se z toho vД›zenГ­ dostala ven.

Najednou mrkla a zjistila, Еѕe bahno zmizelo a ona namГ­sto toho stojГ­ na ochozech jejich hradu a pЕ™ed sebou vidГ­ celГЅ KrГЎlЕЇv DvЕЇr. NД›co tu ale nehrГЎlo. KdyЕѕ se podГ­vala pozornД›, nevidД›la onu bД›Еѕnou okГЎzalost a ДЌilГЅ ruch mД›sta. Mnohem vГ­ce teДЏ pЕ™ipomГ­nalo opuЕЎtД›nГЅ hЕ™bitov. VЕЎude, kam aЕѕ jejГ­ oko dohlГ©dlo se po zemi rozprostГ­raly ДЌerstvГ© hroby.

Najednou za sebou uslyЕЎela nД›jakГЅ pohyb. OtoДЌila hlavou za tГ­m zvukem a zhrozila se, neboЕҐ se k nГ­ pЕ™ibliЕѕovala postava celГЎ zahalenГЎ v ДЌernГ©m plГЎЕЎti s kapucou. Ta se nГЎhle dala do bД›hu, strhla si kГЎpi, aby odhalila straЕЎlivou tvГЎЕ™ muЕѕe, kterГ©mu chybД›lo jedno oko a napЕ™Г­ДЌ jeho obliДЌejem se tГЎhla velkГЎ oЕЎklivГЎ jizva. ZavrДЌel, vrhl se k nГ­ a pozvedl dlouhou dГЅku s nГЎpadnou ДЌepelГ­ ze zarudlГ© oceli.

Pohyboval se pЕ™Г­liЕЎ rychle a ona nebyla schopnГЎ vДЌas jakkoliv zareagovat. Zvedla ruce s vД›domГ­m, Еѕe jГ­ to pЕ™ed zavraЕѕdД›nГ­m nijak nepomЕЇЕѕe. MuЕѕ se rozmГЎchl a plnou silou bodl.

Jenom nД›kolik centimetrЕЇ od jejГ­ tvГЎЕ™e se ale ДЌepel nГЎhle zastavila ve vzduchu. Vedle nich se najednou objevila dalЕЎГ­ postava, kterГЎ chytila vraha za zГЎpД›stГ­ a zastavila jeho Гєtok. Potom straЕЎlivou silou zГЎpД›stГ­ zmГЎДЌkla, dokud muЕѕi nevypadla dГЅka z ruky a nezazvonila na kamennГ© podlaze. NovД› pЕ™Г­chozГ­ potom vraha zvednul nad hlavu a pЕ™ehodil jej pЕ™es okraj ochozu. Ozval se vzdalujГ­cГ­ se vГЅkЕ™ik plnГЅ dД›su, kterГЅ ukonДЌilo ЕѕuchnutГ­ a zapraЕЎtД›nГ­ lГЎmanГЅch kostГ­.

JejГ­ otec se otoДЌil a podГ­val se na ni. Chytil ji pevnД› za ramena a patЕ™il do jejГ­ch oДЌГ­.

„NenГ­ tu pro tebe bezpeДЌno,“ varoval ji. „NenГ­ tu bezpeДЌno!“ kЕ™iДЌel a zatГ­nal prsty do jejГ­ch ramen tak silnД›, Еѕe zaДЌala kЕ™iДЌet takГ©.

V tom vГЅkЕ™iku se i probudila. Posadila se na posteli a rozhlГ©dla se po komnatД› ve snaze zjistit, jestli se v nД›kterГ©m ze stГ­nЕЇ nД›kdo neukrГЅvГЎ.

Neobjevila vЕЎak nic neЕѕ ticho temnГ© noci, kterГЎ se uЕѕ blГ­Еѕila k Гєsvitu.

ZpocenГЎ a zadГЅchanГЎ vyskoДЌila z postele a zaДЌala v noДЌnГ­ koЕЎili pЕ™echГЎzet po mГ­stnosti. DoЕЎla k malГ©mu kamennГ©mu umyvadlu a omyla si tvГЎЕ™ trochou vody. Potom znovu a pak jeЕЎtД› jednou. ZГЎdy se opЕ™ela o chladivou zeДЏ, cГ­tila stejnГЅ chlad i z kamennГ© podlahy, a snaЕѕila se uklidnit.

Ten sen byl tak skutečný. Určitě to bylo něco víc než jen pouhý sen – možná skutečné otcovo varování, zpráva, kterou se jí snažil z onoho světa poslat. Najednou ze všeho nejvíc chtěla opustit tohle město, přímo teď, a už nikdy se sem nevrátit.

ZГЎroveЕ€ vЕЎak vД›dД›la, Еѕe prГЎvД› tohle teДЏ udД›lat nesmГ­. Musela se obrnit trpД›livostГ­ a vzГ­t rozum do hrsti. Ale pokaЕѕdГ©, kdyЕѕ mrkla, tak za vГ­ДЌky uvidД›la otcovu ustaranou tvГЎЕ™, kterГЎ znovu a znovu pЕ™ipomГ­nala ono varovГЎnГ­. MusГ­ udД›lat nД›co, aby ten sen koneДЌnД› dostala z hlavy.

PodГ­vala se z okna, a zjistila, Еѕe prvnГ­ slunce uЕѕ pomalu zaДЌГ­nГЎ vychГЎzet, a najednou jГ­ napadlo, kam by se mohla vydat, aby pЕ™iЕЎla na jinГ© myЕЎlenky. KrГЎlovskГЎ Е™eka. To bylo ono. Tam by teДЏ mД›la jГ­t.

*

Gwendolyn si drЕѕela nos a znovu a znovu se noЕ™ila do chladnГЅch proudЕЇ KrГЎlovskГ© Е™eky. SedД›la v malГ©m pЕ™Г­rodnГ­m koupaliЕЎti, kterГ© Е™eka pЕ™ed staletГ­mi vykotlala do skГЎly, a kterГ© bylo schovГЎno na hornГ­m toku nad mД›stem. Objevila toto mГ­sto, kdyЕѕ byla malГЎ a od tГ© doby sem ДЌasto chodГ­vala. DrЕѕela hlavu pod vodou a cГ­tila chladnГ© proudy, kterГ© jГ­ ДЌesaly vlasy a omГЅvaly jejГ­ nahГ© tД›lo.

To mГ­sto bylo odlouДЌenГ© od mД›sta, schovanГ© za hradbou stromЕЇ a pomД›rnД› vysoko ve svahu jednoho z okolnГ­ch kopcЕЇ. Byla tam malГЎ laguna, kde Е™eka zpomalovala svЕЇj tok a vytvГЎЕ™ela pЕ™Г­rodnГ­ koupaliЕЎtД›. Voda zde byla hlubokГЎ a pomД›rnД› klidnГЎ. Nad jezГ­rkem bublala v podobД› divokГ© Е™Г­ДЌky a ihned po nГ­m tuto formu opД›t pЕ™ebГ­rala, aby pokraДЌovala dolЕЇ k mД›stu. Kameny na dnД› byly hladkГ© a celГ© mГ­sto bylo ukryto tak dobЕ™e, Еѕe se tu mohla s klidnou duЕЎГ­ koupat nahГЎ, aniЕѕ by hrozilo, Еѕe by ji kdokoliv mohl objevit. ChodГ­vala sem v lГ©tД› tГ©mД›Е™ kaЕѕdГ©ho rГЎna, pЕ™Г­mo za vГЅchodu slunce, aby si vyДЌistila hlavu a pЕ™ipravila se na novГЅ den. Koupel jГ­ pomГЎhala obzvlГЎЕЎtД› v dnech, jako byl tento, kdyЕѕ ji trГЎpily noДЌnГ­ mЕЇry. Bylo to jejГ­ letnГ­ ГєtoДЌiЕЎtД›.

ZdГЎlo se jГ­ tak tД›ЕѕkГ© o tГ© dneЕЎnГ­ pЕ™emГЅЕЎlet jenom jako o obyДЌejnГ©m snu. Jak mohla vД›dД›t, Еѕe to ve skuteДЌnosti nebylo nД›co mnohem dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ho? NД›jakГЎ zprГЎva nebo znamenГ­? Jak mohla vД›dД›t, jestli je to vЕЎechno jenom vГЅplod jejГ­ mysli, anebo jestli za tГ­m nestojГ­ nД›co vД›tЕЎГ­ho, co se rozhodlo jГ­ dГЎt ЕЎanci jednat, dokud je jeЕЎtД› ДЌas?

VynoЕ™ila se se ЕЎplouchnutГ­m nad hladinu a zhluboka se nadechla teplГ©ho rannГ­ho vzduchu. VЕЎude kolem zpГ­vali ptГЎci. PoloЕѕila se do proudu na dlouhГЅ plochГЅ kГЎmen tak, Еѕe celГ© jejГ­ tД›lo zЕЇstalo ponoЕ™enГ© aЕѕ po krk, a pЕ™emГЅЕЎlela. Co chvГ­li do dlanГ­ nabrala trochu vody a oplГЎchla si tvГЎЕ™, naДЌeЕѕ prsty proДЌГ­sla dlouhГ© rusГ© vlasy. PodГ­vala se na hladinu laguny, ve kterГ© se odrГЎЕѕely koruny okolnГ­ch stromЕЇ, druhГ© slunce, kterГ© uЕѕ zaДЌalo vychГЎzet, a takГ© jejГ­ tvГЎЕ™. Z tЕ™esoucГ­ho se zrcadla se na nГ­ dГ­valy mandlovГ© oДЌi. PЕ™ipadaly jГ­ jako otcovy. Znovu musela zaДЌГ­t myslet na ten sen.

Sama dobЕ™e vД›dД›la, Еѕe po atentГЎtu na otce nenГ­ KrГЎlЕЇv DvЕЇr ani pro ni tГ­m nejbezpeДЌnД›jЕЎГ­m mГ­stem. UЕѕ jenom kvЕЇli vЕЎem tД›m ЕЎpiГіnЕЇm a pletichГЎm, kterГ© se u dvora v jednom kuse kuly. A teДЏ obzvlГЎЕЎtД›, kdyЕѕ se krГЎlem stal Gareth. Bratr byl naprosto nepЕ™edvГ­datelnГЅ. MstivГЅ a paranoidnГ­. A velmi, velmi ЕѕГЎrlivГЅ. DokГЎzal vidД›t hrozbu naprosto v kaЕѕdГ©m, a v nГ­ obzvlГЎЕЎtД›. Mohlo se stГЎt cokoliv. Moc dobЕ™e vД›dД›la, Еѕe zde nenГ­ bezpeДЌnГЎ. To totiЕѕ nebyl vЕЇbec nikdo.

JenЕѕe ona nebyla tГ­m, kdo by mД›l teДЏ utГ­kat. Ona naopak musela zjistit, kdo byl vrahem jejГ­ho otce, a pokud to byl Gareth, byla rozhodnutГЎ nedopЕ™ГЎt si ani vteЕ™iny oddechu, dokud nebude spravedlnosti uДЌinД›no za dost. DobЕ™e vД›dД›la, Еѕe duЕЎe jejГ­ho otce nedojde pokoje, dokud nebude jeho vrah vypГЎtrГЎn. Spravedlnost byla to hlavnГ­, o co se celГЅ Еѕivot snaЕѕil a ze vЕЎech lidГ­ na svД›tД› si nejvГ­ce zaslouЕѕil, aby byla vykonГЎna i pro nД›j.

Gwen znovu pЕ™emГЅЕЎlela o jejich setkГЎnГ­ se Steffenem. Byla si jistГЎ, Еѕe ten ДЌlovД›k nД›co skrГЅvГЎ a pЕ™emГЅЕЎlela, co to mЕЇЕѕe bГЅt. Doufala, Еѕe aЕѕ pЕ™ijde vhodnГЅ ДЌas, tak sГЎm zaДЌne mluvit. JenЕѕe co kdyЕѕ ne? VД›dД›la, Еѕe musГ­ ve svГ©m pГЎtrГЎnГ­ pokraДЌovat co nejrychleji, jenЕѕe bez Steffena nevД›dД›la, kde jinde vlastnД› hledat.

Po chvГ­li vstala ze svГ© chladivГ© koupele a jak ji pЕ™Г­roda stvoЕ™ila se vydala ke bЕ™ehu, na kterГЅ obratnД› vyЕЎplhala. JemnД› se tЕ™esoucГ­ v rannГ­m vzduchu se schovala za tlustГЅ strom a nauДЌenГЅm pohybem sГЎhla pro ruДЌnГ­k na vД›tev, kterГЎ ji k tomu ГєДЌelu vЕѕdy slouЕѕila.

JenЕѕe ruДЌnГ­k tam nebyl. StГЎla a nechГЎpala, co se to mohlo stГЎt. Byla si naprosto jistГЎ, Еѕe jej tam pЕ™ed koupelГ­ povД›sila, tak jako to dД›lГЎvala pokaЕѕdГ©.

ZmatenД› se rozhlГ­Еѕela, jejГ­ tД›lo se tЕ™ГЎslo, a snaЕѕila se pochopit, co se mohlo stГЎt, kdyЕѕ tu za sebou najednou uslyЕЎela pohyb. Pak se vЕЎechno stalo rГЎz na rГЎz. O zlomek okamЕѕiku pozdД›ji si uvД›domila, Еѕe za nГ­ stojГ­ jakГЅsi muЕѕ.

MД›l na sobД› ДЌernГЅ plГЎЕЎЕҐ s kГЎpГ­ a vypadal ГєplnД› pЕ™esnД› jako ten z jejГ­ho snu. Popadl ji zezadu, kostnatou rukou jГ­ zacpal Гєsta, aby nemohla kЕ™iДЌet, a pevnД› jГ­ stisknul. Druhou ruku ji ovinul kolem pasu, pЕ™itiskl ji k sobД› a zvednul tak, Еѕe se jejГ­ chodidla ocitla ve vzduchu.

ZaДЌala kopat nohama kolem sebe a snaЕѕila se kЕ™iДЌet, dokud ji zase nepostavil na zem. Pokusila se vymanit z jeho sevЕ™enГ­, ale byl na ni pЕ™Г­liЕЎ silnГЅ. UvidД›la, Еѕe u sebe mГЎ dlouhou dГЅku s rudГЅm ostЕ™Г­m, ГєplnД› stejnou jako tu, kterou vidД›la ve svГ©m snu. TakЕѕe to nakonec opravdu bylo varovГЎnГ­.

Ta ДЌepel se teДЏ ocitla na jejГ­m krku a tiskla se k nД›mu tak tД›snД›, Еѕe kdyby se pohnula do jakГ©hokoliv smД›ru jen o maliДЌkГЅ kousek, tak by tГ­m sama sebe Е™Г­zla. Musela bojovat o kaЕѕdГ© nadechnutГ­. Po tvГЎЕ™Г­ch se jГ­ zaДЌaly kutГЎlet zoufalГ© slzy. Zlobila se sama na sebe. Jak jenom mohla bГЅt tak hloupГЎ. MД›la teДЏ bГЅt pЕ™ece mnohem opatrnД›jЕЎГ­.

„PoznГЎvГЎЕЎ, kdo jsem?“ zeptal se muЕѕ.

Naklonil se k nГ­, aby mohla zahlГ©dnout jeho tvГЎЕ™. JejГ­ srdce se zastavilo, byla to ta samГЎ, kterou vidД›la ve svГ©m snu. MuЕѕ, kterГ©mu chybД›lo jedno oko a po tvГЎЕ™i se mu tГЎhla jizva.

„Ano,“ odpovД›dД›la tЕ™esoucГ­m se hlasem.

Znala tu tvář velmi dobře. Nevěděla jaké je jeho jméno, ale byla si jistá, že to byl pouliční rváč. Takový ten typ nejnižšího ražení, jeden z party výrostků, se kterými Gareth kamarádil od dob, kdy byl ještě malý kluk. Tenhle pro Garetha pracoval jako poslíček. Vždycky jej posílal, když chtěl někoho zastrašit – anebo možná dokonce i zabít.

„Jsi pes mГ©ho bratra,“ zasyДЌela mu vzpurnД› do tvГЎЕ™e.

VД›noval jГ­ ГєsmД›v, kterГ©mu chybД›lo nД›kolik zubЕЇ.

„Nesu od nД›j vzkaz,“ Е™ekl. „NapГ­ЕЎu ho ДЌepelГ­ tГ©hle dГЅky, aby sis ho pro budoucnost lГ­p zapamatovala. MГЎm ti vyЕ™Г­dit, abys pЕ™estala ДЌmuchat. A abys na to nezapomnД›la, tak ti teДЏ nechГЎm poznГЎmku rovnou na tГЅ tvojГ­ tvГЎЕ™iДЌce. Tam ti to vydrЕѕГ­ celГЅ Еѕivot.“

Nato si odfrkl, zvednul dГЅku a zaДЌal ji pЕ™ibliЕѕovat ke GweninД› obliДЌeji.

„NE!“ vykЕ™ikla zoufale.

JedinГ© co vЕЎak mohla kromД› kЕ™iku udД›lat, bylo pЕ™ipravit se na to, co mД›lo pЕ™ijГ­t a zmД›nit celГЅ jejГ­ Еѕivot.

JenЕѕe neЕѕ se ДЌepel dotkla tvГЎЕ™e, nД›co se stalo. NД›kde z vГЅЕЎky nad nimi se ozval vysokГЅ dravДЌГ­ vГЅkЕ™ik a na muЕѕovu hlavu se snesl velkГЅ stЕ™Г­bЕ™itГЅ sokol. Gwen ptГЎka okamЕѕitД› poznala:

Estopheles.

PtГЎk zaryl svoje paЕ™ГЎty do muЕѕova obliДЌeje zrovna v okamЕѕiku, kdy pЕ™iloЕѕil ДЌepel na Gweninu tvГЎЕ™. NЕЇЕѕ zaЕЎtГ­pal na jemnГ© kЕЇЕѕi a stihnul ji Е™Г­znout neЕѕ najednou zmД›nil svЕЇj zamГЅЕЎlenГЅ smД›r. MuЕѕ vykЕ™ikl, upustil nЕЇЕѕ a zvedl ruce k hlavД›, aby se brГЎnil neДЌekanГ©mu Гєtoku. V ten okamЕѕik proniklo vД›tvemi stromЕЇ, kterГ© zakrГЅvaly lagunu, nД›kolik silnГЅch paprskЕЇ ostrГ©ho sluneДЌnГ­ho svД›tla. Gwen zahlГ©dla jak Estopheles vyuЕѕila muЕѕova chvilkovГ©ho oslnД›nГ­ a odlГ©tala do bezpeДЌГ­ pryДЌ. Byla si jistГЎ, prostД› to vД›dД›la, Еѕe sokola urДЌitД› poslal jejГ­ otec.

Teď ale nesměla marnit čas. Prudce sebou trhla, otočila se a, přesně jak ji to učili její učitelé, kopla muže patou přímo na solar. Trefila se naprosto perfektně. Chlap se okamžitě zlomil v pase, zdrcen přesností zásahu i jeho nečekanou razancí. Tohle se učila od doby, kdy byla ještě malé děcko a s takovou dávkou rutiny ani nepotřebovala velkou sílu, aby byla schopna zlikvidovat útočníka. K takovému úderu stačilo použít nejsilnějších svalů, které lidské tělo má – stehen – a především se precizně trefit do správného místa.

Musela vЕЎak pokraДЌovat dГЎl, dokud jejГ­ vГЅhoda trvala. ObД›ma rukama chytila muЕѕe za vlasy na zГЎtylku, ДЌГ­mЕѕ pЕ™idrЕѕela jeho hlavu dole, aby se nemohl hned snadno narovnat, a ve stejnГ©m momentu vystЕ™elila kolenem vzhЕЇru. PerfektnД› se trefila doprostЕ™ed jeho nosnГ­ho mЕЇstku.

Ozvalo se prasknutГ­ oznamujГ­cГ­, Еѕe rГЎna padla pЕ™esnД› jak mД›la. Z muЕѕoval obliДЌeje se okamЕѕitД› zaДЌala Е™inout krev. Bylo jasnГ©, Еѕe mu zlomila nos.

VД›dД›la, Еѕe ho musГ­ vyЕ™Г­dit nadobro. Popadnout tu dГЅku a vrazit mu ji do srdce.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694183) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения